Archív

Příspěvek oštítkován ‘umělá inteligence’

Cisco Technology Radar: Rok 2016 – digitální revoluce a nová fáze války v kyberprostoru

20.01.2016 Bez komentářů

Jako důležitý hráč na trhu informačních a komunikačních technologiích, společnost Cisco pravidelně sleduje a analyzuje hlavní trendy v oblasti IT. V roce 2016 lze největší změny očekávat v posunu směrem k digitální ekonomice, která může výrazně proměnit situaci na trhu a během následujících let přinese výraznou proměnu podílu na trhu ve prospěch firem, které se dokážou vyrovnat s výzvami digitální revoluce. Delší výpadek IT systémů může přímo ohrozit existenci firmy na trhu. Proto poroste i důležitost obrany proti kybernetickým útokům. Válka v kyberprostoru se profesionalizuje a z kybernetického zločinu se stává samostatné odvětví šedé ekonomiky generující obrovské zisky. Proto se bude v roce 2016 dále proměňovat přístup firem ke kybernetické bezpečnosti, která se stane součástí firemní strategie.

Digitální ekonomika přeje připraveným

Nástup digitální revoluce se v roce 2016 projeví v plné síle. Dále tak zesílí trendy, které jsou patrné v posledních měsících – ve světě digitální ekonomiky není čas budovat firmu a její tržní pozici desítky let jako v minulosti. Konkurence na globálním digitálním trhu může vyrůst rychle, v jakémkoli oboru a přinést výraznou změnu tržních poměrů. Podobně jako ve svých oborech uspěly společnosti Airbnb, Aliexpress či Uber, budou se objevovat nové společnosti, které zatřesou zavedenými pravidly v segmentu. Podle výzkumu Centra DBT se jen čtvrtina firem aktivně připravuje na nástup nové digitální éry. Naopak téměř polovina manažerů je přesvědčena, že žádné nebezpečí pro jejich firmu z tohoto směru nehrozí. Podle výzkumu ale ztratí svou tržní pozici v následujících letech až 40 procent dosud dominantních firem.

Pro dinosaury na trhu nebude místo. Firmy budou muset chtě nechtě přizpůsobit svůj obchodní model nové situaci. Zákazníci se už nadále odmítají přizpůsobovat nabídce a vyžadují, aby jim výrobce či prodejce nabídl přesně to, co sami chtějí. Uspět na trhu tak bude znamenat zefektivnit procesy a zrychlit rozhodování. Velký potenciál se skrývá zejména v analýze velkých dat. Rozvoj technologií umožňuje zpracovat dosud nezpracovatelná data a to přímo v reálném čase. Právě možnost rozhodovat se na základě skutečných čísel a nikoli odhadů, může dát firmám důležitý náskok před konkurencí.

K datům můžeme dnes přistupovat kdykoli, kdekoli a odkudkoli. Objem dat rychle narůstá, roste ale též množství údajů, které lze o uživatelích získat. To umožnilo vzniknout fenoménu Context-aware computing (CAC), který je předznamenáním další fáze vývoje internetu – Internet of Everything,“ říká Pavel Křižanovský (foto), technický ředitel Cisco ČR a pokračuje: „Na základě analýzy dat v reálném čase mohou systémy předvídat naše přání a případně nám rovnou poskytnout obsah, který hledáme. To může zcela proměnit zákaznickou zkušenost. Ve světě IoE budou zákazníci díky Context-aware computingu dostávat správná data, na správném místě, ve správný čas a na správné zařízení. Jednoduše automaticky. 

Z prevence k reakci

Pravidelné bezpečnostní studie Cisco ukazují, že tradiční způsoby obrany proti kybernetickým útokům selhávají. Stopy po škodlivém kódu byly zjištěny téměř ve všech analyzovaných firemních sítích a firmám dnes trvá až 200 dní, než jsou schopny škodlivý kód v síti zjistit. Svět kyberpirátů se zprofesionalizoval, útoky jsou mnohem sofistikovanější, cílenější, a také efektivnější. V podstatě se kyberzločin stal samostatným průmyslovým odvětvím, které generuje obrovské zisky. Staré metody obrany proti kyberútočníkům budou v roce 2016 stále méně účinné. Pryč jsou doby, kdy stačilo nainstalovat antivirový program a na vstupní body sítě „posadit“ firewall. Dnes už nejde o zabránění proniknutí škodlivého kódu do sítě, to prostě již není možné. Útočníkům usnadňují práci nejen samotní uživatelé, ale často dokonce i IT odborníci, kteří podceňují pravidelné aktualizace a instalace záplat. Ještě na konci roku 2014 používalo 56 procent firem OpenSSL knihovny starší než 50 měsíců. To znamená, že v jejich systémech zůstává chyba nazvaná Heartbleed.

Hlavním úkolem v roce 2016 bude odhalovat kybernetické útoky rychleji a dokázat přizpůsobit firemní strategii novým podmínkám. To znamená, že boj s kyberzločinem přestane být pouze úkolem IT oddělení, ale bude vyžadovat změnu přizpůsobení firemních procesů. Stanovení bezpečnostní strategie bude záležitostí managementu firem. Nové typy útoků vyžadují nové způsoby ochrany proti nim. Firemní bezpečnostní strategie musí vycházet z toho, že škodlivý kód je v síti přítomen, proto je nutné, aby se obrana neomezovala jen na útok proti známým hrozbám jako doposud. V kybernetické válce je potřeba disponovat systémy schopnými chránit firemní síť nikoliv poté, co se škodlivý kód v síti objeví, ale ještě před zahájením útoku. Pokud již propukne, musí být systém schopen ochránit zbytek sítě před napadením, a zároveň po útoku automaticky detekovat škody a odstranit jeho následky. Jedním z hlavních trendů roku tak budou nové způsoby obrany, které analyzují provoz v síti a dokážou ji ochránit i proti tzv. hrozbám nultého dne – tedy těm, které ještě nebyly nikým popsány, a k jejichž odhalení nebyl přizpůsoben tradiční antivirus.

Spojení kybernetického a fyzického světa a jeho ochrana

Rozvoj technologií a zvyšování rychlosti připojení k internetu uspíší další rozvoj internetu věcí. Svět se bude dále propojovat. K internetu se v následujících letech připojí další 4 miliardy lidí a spolu s tím poroste i počet zařízení, které ho budou používat. Dočkáme se nejen dalšího rozvoje sektoru nositelné elektroniky, ale i prvních IoT implantátů. Miliardy senzorů kolem nás změní naše životy. V letošním roce přesáhne počet připojených zařízení 11,5 miliardy, tj. o 4 miliardy více než v roce 2014. To otevírá prostor pro nové aplikace, ale i nové obchodní modely založené na internetu věcí.

V roce 2016 lze očekávat výrazný pokrok v oblasti standardizace IoT řešení, které umožní spotřebitelům snadněji kombinovat různá zařízení. Zároveň to umožní nabídnout vyšší úroveň zabezpečení celého systému a tím i posílit důvěru spotřebitelů k jejich používání. Právě bezpečnost bude v propojeném světě hrát významnou roli. Čím rychleji dokážeme překonat obtíže s bezpečností, vzájemnou komptabilitou a ochranou soukromí, tím rychleji budeme moci využívat nových služeb a aplikací založených na internetu věcí.

Rozvoj umělé inteligence a analýza dat v reálném čase

Rozvoj umělé inteligence a strojového učení bude jedním z nejdůležitějších trendů roku 2016. Venture investoři začínají chápat potenciál, který se v této oblasti skrývá. Už dnes se nám snaží firmy jako Amazon či Netflix doporučit k nákupu zboží, či službu na základě toho, co jsme si koupili předtím. Podobné strategie připravují i další obchodníci. Tady se ale vývoj nezastaví. Chytrá auta se mohou naučit naše řidičské preference, oblíbené trasy nebo hudbu. Takže až příště vyrazíme, automaticky vyhodnotí naši náladu, a buď nám pro uklidnění pustí Mozarta nebo naopak Rammstein pro probuzení. Stejně tak ale může automaticky přizpůsobit trasu profilu, kterému dáváme přednost.

Strojové učení hraje stále významnější roli také v obraně proti pokročilým kybernetickým hrozbám, kdy musí obranné systémy rozpoznat nestandardní chování sítě a zasáhnout. Analýza dat v reálném čase bude důležitou součástí propojeného světa. Zdokonalující se analytické nástroje dovolí automatizovat celou řadu činností, počínaje řízením výroby a průmyslovými stroji, přes chytrá auta, nakupování, až k automatickým systémům chytrých měst, které nám mohou zpříjemnit život.

Fog Computing. Rozhodování blíže zdroji

Už v loňském roce identifikovalo Cisco Fog Computing jako jeden z klíčových technologických trendů. S dalším rozvojem internetu věcí role této vrstvy mezi cloudem a lokálními zdroji poroste. Fog Computing umožní přesunutí rozhodování v některých automatizovaných procesech blíže ke zdroji – senzorům a zařízením a ušetří tak stále vytíženější přenosové pásmo do cloudu. Systém řídící křižovatku tak bude například schopen optimalizovat tok dopravy přímo na základě informací ze senzorů a kamer (a případně i samotných automobilů), aniž by musel přenášet data sítí. K odstranění bariér mezi výrobci a zlepšení vzájemné interoperability na úrovni Fog vrstvy má sloužit také Open Fog Consortium.

Literární soutěž o nejlepší sci-fi povídku zná své vítěze

27.05.2011 Bez komentářů

Literarni_soutezPraha, 27. května 2011 – Porota při včerejším ceremoniálu v Městské knihovně v Praze na Smíchově oznámila vítězné povídky literární soutěže AI 2051 a jejich autory. Hlavní cena – notebook s procesorem Intel(R) CoreTM i3 – putuje k Janu Ježkovi za práci s názvem Dům paměti. Sci-fi povídka autora z Myslejovic se podle mínění poroty vedené legendou české sci-fi Ondřejem Neffem nejlépe trefila do zadání literární soutěže, jež měla vystihnout podobu světa za čtyřicet let a naši budoucí koexistenci s informačními technologiemi a umělou inteligencí. Porotci měli z čeho vybírat: celkem bylo do prvního ročníku soutěže organizované společností Intel a časopisem Pevnost zaregistrováno 142 sci-fi povídek, z nichž prvních deset bylo odměněno. Tři vítězné povídky budou navíc v Pevnosti publikovány.

Šéfredaktor časopisu Pevnost Tomáš Němec k vítězné povídce Dům paměti, která z pohledu uměle vytvořené bytosti originálně pojednává o hodnotě emocí, paměti a lidských vztahů, uvádí: „Vítězná práce Jana Ježka Dům paměti měla nadstavbu, která ostatním chyběla: nadhled, humor a skoro až bradburyovsko-dickovskou náladu. Díky tomu, že autor splnil zadání: predikovat vývoj technologií ve čtyřicet let vzdálené budoucnosti a zároveň nezapomenout na člověka, uspokojil jak porotce-technokraty, tak porotce-humanisty.“

Spisovatel Ondřej Neff, patron soutěže AI 2051, si všímá paralel budoucího světa vykresleného v povídkách autorů a umělou inteligencí, která je zde synonymem informačních technologií. „Na povídkách je zřetelné, že je to dílo nové generace autorů, pro kterou informační technologie představují normální živné prostředí. Hodně se tam prolíná realita s fantastičnem, ovšem i v IT je to tak. Umělá inteligence je z tohoto pohledu něco, co je mezi námi. No a díváme se na to s nedůvěrou, jako ostatně na všechno, co je kolem nás, to není žádné sci-fi, to je realita,“ vyjadřuje svůj dojem z četby mladých a často i začínajících autorů Ondřej Neff.

Organizátoři jsou s prvním ročníkem navýsost spokojeni. „Počet přihlášených povídek i jejich literární úroveň naplnily a místy až překonaly naše očekávání a budeme rádi, když se z naší literární soutěže v oblasti sci-fi stane každoroční tradice,“ shrnul za všechny organizátory pocit z prvního ročníku Pavel Svoboda, PR Manager společnosti Intel. Podle Pavla Svobody se potvrdilo očekávání, že z pohledu spisovatelů sci-fi povídek počítače za čtyřicet let ještě více vrostou do života lidí a kybersvět v podobě miniaturních procesorů vstoupí ještě intenzivněji do reality. Tempo vývoje informačních technologií můžeme posoudit, když se sami ohlédneme do minulosti. Před čtyřiceti lety vznikl první mikroprocesor Intel 4004, který obsahoval z dnešního pohledu pouhých 2300 tranzistorů. U současných nejvyspělejších procesorů je jich téměř miliarda. Špičkový počítač Osborne 1, který byl v roce 1981 přivítán jako první „přenosný“ počítač, vážil 11 kg, byl proto vybaven rukojetí a disponoval malou 5“ obrazovkou, která byla schopna zobrazit jen 52 znaků textu. Z dnešního pohledu jde co do rozměrů a výkonu o neohrabanou želvu, ale dá se předpokládat, že podobně shovívavě – jako na historické archiválie – budou lidé shlížet za čtyřicet let na výstřelky soudobého IT.

Za příklad toho, jak by mohla vypadat naše budoucnost, si lze vypůjčit několik originálních nápadů z povídek soutěže AI 2051. V povídkách finalistů se procesory vyskytují například v podobě nanočipů implementovaných do mozku pro snadnější identifikaci a komunikaci lidí budoucnosti (povídka All inclusive do roku 2051). Autor vítězné povídky Dům paměti svým uměle stvořeným hrdinům zase „naordinoval“ tzv. nanoterapii, při níž replikanti polykají bílé kapsle s nanoboty, které v jejich vnitřku opravují nejhorší škody a bojují tak s degenerativní tzv. Gatesovou nemocí ve své lidmi implementované paměti. Obdobně i individuální paměť v Rudých polích Elysejských se dá transportovat jako data a resetováním části mozku lze ohroženého hrdinu odeslat do dětského věku nevědomosti. V povídce Staří manželé, akční sci-fi o invazi, místo srdce elitní bojovnice zase najdeme řídící jednotku umělé inteligence a život visí nikoli na vlásku, ale na vláknech a spojích mikroprocesoru. Povídek, v nichž jsou procesory přesvědčivě zakomponovány do lidského těla a stávají se jeho „příslušenstvím“, najdeme celou řadu a liší se jen kulisami děje a mírou zapojení odborného počítačového slovníku.

Pořadí 1. až 10. místo podle odborné poroty:

  1. Dům paměti – Jan Ježek, Myslejovice http://www.pevnost.cz/knihovna-tlupy/ai-2051/dum-pameti
  2. Rudá pole Elysejská – Jakub Mařík, Novosedlice http://www.pevnost.cz/knihovna-tlupy/ai-2051/ruda-pole-elysejska
  3. Kóma – Petra Slováková, Skalice http://www.pevnost.cz/knihovna-tlupy/ai-2051/koma
  4. Staří manželé – Antonín Hujer, Velké Hamry http://www.pevnost.cz/knihovna-tlupy/ai-2051/stari-manzele
  5. Umělá láska v 7– Radim Kartes, Česká Lípa http://www.pevnost.cz/knihovna-tlupy/ai-2051/umela-laska
  6. Nesouhlasím! aneb Alkoholová povídka věnovaná robotům bez smyslu života – Jakub Svoboda, Soběšovice http://www.pevnost.cz/knihovna-tlupy/ai-2051/nesouhlasim-aneb-absurdni-alkoholova-povidka-venovana-robotum-bez-smyslu-zivota
  7. All inclusive do roku 2051 – Katrin Přikrylová, Praha http://www.pevnost.cz/knihovna-tlupy/ai-2051/all-inclusive-do-roku-2051
  8. Evropská hodinka – Lukáš Herma, Tursko http://www.pevnost.cz/knihovna-tlupy/ai-2051/evropska-hodinka
  9. Vzpomínka – Albert Čuba, Ostrava http://www.pevnost.cz/knihovna-tlupy/ai-2051/vzpominka
  10. Vypravěč snů – Miroslav Novák, Zlín http://www.pevnost.cz/knihovna-tlupy/ai-2051/vypravec-snu

Více informací o soutěži včetně registrovaných povídek je dostupných prostřednictvím odkazu http://www.pevnost.cz/tlupy/ai-2051.

Nahlédněte do roku 2051, vybízí literární soutěž

07.03.2011 Bez komentářů

Pavel_Svoboda_eprofilPRAHA, 7. března 2011 – Společnost Intel a časopis Pevnost společně vyhlašují literární soutěž o nejlepší sci-fi povídku pod názvem AI 2051. Tématem prvního ročníku je umělá inteligence za čtyřicet let. Organizátoři soutěže chtějí vybídnout autory sci-fi, a to jak začínající, tak již zavedené, k hledání odpovědi na otázku, jak bude vypadat svět ovlivněný umělou inteligencí za čtyřicet let. Podmínkou je zaslání sci-fi povídky na dané téma v rozsahu 5–10 normostran do 15. dubna 2011.

Povídky mohou být jak v českém, tak ve slovenském jazyce. Přihlášené práce anonymně vyhodnotí porota pod vedením spisovatele Ondřeje Neffa, který se ujal patronátu nad prvním ročníkem.

Autor nejlepší práce bude odměněn multimediálním notebookem s novou generací procesoru Intel Core i3 při vyhlášení soutěže na květnovém veletrhu Svět knihy 2011, zároveň bude vítězná povídka honorována a otištěna v nejbližším čísle časopisu Pevnost.

„Měřítkem poroty bude kromě kvality dodaných prací také originalita vize. Za sebe doufám, že mezi povídkami nepřevládnou temné dystopické vize a noční můry a že autoři budou schopni nahlížet budoucnost skrze prizma technooptimismu. Apokalypsa a hromadná destrukce je už tak trochu klišé, vždyť i v ,obyčejném‘ budoucím světě lze zažít dobrodružství,“ poodhaluje své čtenářské preference šéfredaktor časopisu Pevnost Tomáš Němec.

Pavel Svoboda (foto), PR Manager společnosti Intel, k nápadu zorganizovat tuto soutěž uvádí: „Když před čtyřiceti lety, tedy v roce 1971, společnost Intel představila pod názvem 4004 vůbec první mikroprocesor, měl 2300 tranzistorů a počítalo se s ním pro využití v kalkulátorech. Pro srovnání: procesory Intel poslední generace dosáhly řádově jedné miliardy tranzistorů a náš život si bez nich už nedokážeme představit. Co bude za čtyřicet let s procesory, nikdo přesně neví, dokonce i sami architekti čipů to mohou jen tušit. Jedno je jasné: náš život bude ještě více ovlivněn počítači a miniaturní úsporné procesory budou zřejmě úplně všude. Tak daleko dokážou dohlédnout snad jen spisovatelé sci-fi povídek, kteří jako jediní budou schopni říct, jakými cestami se bude ubírat kybersvět.“

Společnost Intel a časopis Pevnost podobné literární klání, jako je AI 2051, na domácí scéně postrádají a věří, že si najde své autory a čtenáře a časem se z něj stane tradice. Společnost Intel podobné literární soutěže podporuje i v dalších zemích, například na Slovensku se minulý rok obdobné soutěže v žánru literární fantastiky zúčastnilo 65 soutěžících.

Bližší informace o literární soutěži, podmínkách účasti a výhrách najdete na http://www.pevnost.cz/tlupy/ai-2051