Archív

Příspěvek oštítkován ‘zahraničí’

Změní Snowden a PRISM pravidla chování na internetu?

10.02.2014 Bez komentářů

Oblast mezivládní i obchodní transatlantické spolupráce dostala programem PRISM, sledováním mobilů politiků a vývojem sofistikovaných virů vážný políček. Vážné je také zjištění, že tvůrci a provozovatelé programu PRISM žádným novým způsobem neprolamovali zabezpečení informačních systémů. Ve všech případech se jednalo a jedná o maximální využití současných slabin a naivního přístupu k bezpečnosti.

Bezpečnostní a preventivní principy, které v leteckém průmyslu nebo potravinářtví fungují, v prostředí internetu neexistují nebo pouze „na oko“. Navíc obchodní zástupci softwarových firem vysvětlují novinářům, politikům a všem běžným uživatelům, že vše je v pořádku a jinak to není možné dělat. Lidé po celém světě dlouho IT odborníkům (obchodníkům) důvěřovali a taková vysvětlení přijali. PRISM možná způsobí, že se lidé budou více ptát a budou požadovat změnu jako v případě koňského masa v salámech.

Internet: Komunikace i sledování

Internet byl původně budován jako velmi svobodné prostředí. Počítačové programy byly a zatím ještě jsou chráněny podle autorských zákonů podobně jako básně nebo obrazy. Doba se však změnila, velmi změnila. Z diskusní sítě akademiků je již dlouho informační dálnice pro sousedské tlachání, ale především pro výměnu informací mezi podnikateli, úředníky, politiky, ale také mezi podvodníky a teroristy. V případě počítačových programů se již otevřeně hovoří o softwarovém průmyslu. Internet a počítačové programy se prosadily tak rychle, že uživatelé zapomněli na obezřetnost a kontrolu, která je v potravinářství, farmacii nebo dopravě naprostou samozřejmostí. Lidé bez ohledu na vzdělání a věk v naprosté většině případů důvěřovali tvůrcům programů a především obchodníkům a PR specialistům, kteří propagovali úžasné možnosti internetu, mobilního internetu a počítačových programů.

Sítě a programy jsou příležitost pro obchod a komunikaci mezi lidmi. Současně je to i příležitost pro sledování lidí. Internet, mobilní sítě a počítačové programy dávají vládním i soukromým zpravodajcům možnosti, o kterých se dřívějším generacím zpravodajců ani nezdálo. Ve spojení s programem PRISM a dalšími způsoby sledování občanů se hovoří o NSA a britské GCHQ, ale stejné operace mohou již dnes realizovat i specializované týmy jiných vlád nebo i soukromníci s dostatečným zázemím.

Od objevení příležitosti je jen krůček k maximálnímu možnému využití, které Internet nabízí pro sledování osob, firem a úřadů. Na rozdíl od zkonstruování balistické rakety nebo obohacování uranu je sledování Internetu a vývoj sofistikovaných virů relativně jednoduchá a nenápadná práce.

Porušování pravidel

Vysvětlení, že za problémy se špehováním a pošramocenou důvěrou mezi USA a jeho partnery může Edward Snowden, by bylo velmi zjednodušené a především nepravdivé vysvětlení. USA vytvořili a provozují systém na monitorování elektronické komunikace. Snowden informace o tomto systému a jeho velikost prozradil. Dalším tématem bylo přiznání generála Jamese Cartwrighta, že virus Stuxnet byl vytvořen v laboratořích US Army a americkými programátory. Program PRISM, další podobné systémy a vytvoření počítačového viru Stuxnet, který několik let nedokázaly odhalit antivirové programy v počítačích obětí, názorně ukazují, jaký technický náskok mají americké firmy, armáda i vládní organizace.

Čistě z pohledu technologií byly postupy jak shromažďovat a analyzovat data známé již mnoho let před rozvojem internetu a před přiznáním existence programu PRISM. Teprve internet, internetové aplikace s mnoha milióny uživatelů z celého světa a obrovský výpočetní výkon nabídly úplně nové možnosti pro analýzu obsahu a vyhodnocování souvislostí. To samé platí i pro odposlech mobilních telefonů nebo vytváření sofistikovaných virů. US Army v případě viru Stuxnet a NSA v případě programu PRISM využily své technické znalosti a možnosti na maximum a pro úspěch využily i své silné finanční zázemí a úzké kontakty na americké IT firmy. To je patrné mimo jiné na tom, že sledovací systémy byly dobře otestovány a v technologické rovině nezůstávala žádná „stopa“, která by naznačovala, že se děje něco neobvyklého.

Oblast obchodní a mezivládní transatlantické spolupráce dostala vážný políček tím, že byly zveřejněny informace o programu PRISM, o sledování evropských politiků a dále o vývoji sofistikovaných virů. Jsou činnosti, které není možné dopředu popsat v zákonech a mezivládních smlouvách, ale považuje se za samozřejmost, že proti spřátelené zemi nepovedu špionážní operaci nebo bez jejího vědomí nepovedu protiteroristickou operaci na jejím území. Současně se považovalo za samozřejmost, že organizátoři klasických špionážních nebo vojenských operací dělali maximum proto, aby nebyli odhaleni, případně aby podezření padlo na někoho jiného. Informace zveřejněné Edwardem Snowdenem a generálem Jamesem Cartwrightem potvrdily, že se tyto principy a mnoho dalších pravidel porušovalo. Navíc špionážní činnost využívala pro své maskování i názory „odborníků“, že je normální, pokud tímto způsobem fungují počítačové programy, internetové aplikace a další moderní technologie.

Internet a putování paketů

Na Internetu neexistují hranice v tom smyslu, který známe v reálném světě. Původně internet vznikl na vysokých školách v USA a dodnes je infrastruktura internetu v Severní Americe na velmi vysoké úrovni a stále se systematicky zdokonaluje. To znamenalo a z části to platí i dnes, že datový provoz mezi různými částmi internetu je veden přes USA. Technikům nikdy nevadilo, že data, přesněji pakety putují po celé zeměkouli. Pokud jsou linky do NewYorku rychlé a volné, tak bylo výhodnější řešit například spojení Praha – Berlín oklikou přes USA, protože přímo mezi těmito městy bylo spojení pomalejší. Data, která přes sítě a servery v USA pouze procházejí a nejsou určeny pro americké občany nebo firmy jsou obrovské pokušení pro zpravodajce. Takže stačí pouze „poslouchat“, kopírovat a skládat si pakety. Odesilatel, příjemce, ani ten nejlepší správce počítačové sítě nic nepozná. Proti klasické formě špionáže má tento odposlech výhodu v tom, že lidé, kteří sledují občany, firmy a vlády cizích zemí a jejich počítačovou komunikaci, provádějí tuto činnost z území svého státu. Jejich práce se nepodobá akcím Jamese Bonda, ale spíš úředníkům s pracovní dobou od 8 do 16 hodin.

Dalším zdrojem informací pro zpravodajské služby jsou služby sítě internet, které jsou v naprosté většině případu ogranizovány společnostmi z USA. Úspěchy firem Google, Facebook, YouTube, Microsoft jsou určitě výborným zdrojem zkušeností pro tvůrce nových aplikací. Z pohledu bezpečnosti je podstatné si uvědomit, že se jedná o americké firmy, které podléhají zákonům USA. Nesmíme ani zapomínat na hrdost Američanů na jejich zemi a ochranu zájmů USA. Z jejich úhlu pohledu je rozdíl mezi osobními údaji občanů USA a mezi osobními údaji cizinců odněkud z Evropy. Stejně tak je rozdíl ve vnímání odposlechu amerických politiků na území USA, například v aféře Watergate a odposlouchávání „nějakých“ evropských politiků. Průmyslová špionáž zahraničních firem může být v takovém prostředí dokonce chápána jako skutek, který pomůže vlastním, tedy americkým firmám.

Závislost na jednom typu počítačových programů

V minulosti došlo k rozšíření jednoho typu operačních systémů a dalších aplikačních programů, které mají svůj původ v USA. Na tom není na první pohled nic špatného. Úspěšná firma dokázala svojí prací a obchodnickým umem obsadit trh a následně udávat směr v této oblasti. Jenže programy těchto firem si bez vědomí svého uživatele komunikují s centrálou v USA. Nikde není záznam o tom co operační systém a další programy předávají svým tvůrcům. S tím souvisí i jeden na první pohled odborný problém, který se opět týká všech uživatelů. Jedná se o chyby, které se týkají několika po sobě jdoucích verzí operačního systému a jsou opraveny až po 10 a více letech. Pokud by byla stejná chyba ve starém Favoritu i nejnovější Octavii, tak by to bylo srozumitelné i běžným řidičům. V případě programů se lidé (manažeři, novináři, politici i právníci) zatím spokojovali s názorem, že jinak není možné programy vytvářet.

Mimo jiné dvě z takových skrytých slabin, které se v té době týkaly Windows 7, Vista i Windows XP, zneužíval virus Stuxnet. To upozorňuje ještě na jeden problém, kterým jsou zdrojové kódy počítačových programů a přístup k nim. Například společnost IBM měla v 90 letech zdrojové kódy operačních systémů ke svým serverům pod svojí výhradní kontrolou. Zdrojáky k jednotlivým verzím Linuxu jsou naopak veřejně přístupné pro zvědavce, programátory i podvodníky. V případě operačního systému Windows si společnost Microsoft zavedla svá vlastní pravidla, podle kterých zdrojové kódy poskytuje vládám vybraných zemí nebo vysokým školám. Již jsem zmínil společné chyby (je jich dlouhodobě více jak 80% ze všech nově objevených) ve Windows 8 a starých Windows XP . To znamená, že zástupci státu nebo vysoké školy, kteří mají zdrojáky starých Windows XP je mohou studovat, vytvářet užitečné programy, ale také počítačové viry, které vzhledem ke společným základům mohou pracovat i v prostředí Windows 7 nebo 8. Zneužití zdrojových kódů pro objevení slabin a vývoj sofistikovaných virů je podobná situace jako když v minulosti některá země vycvičila vojáky v jiné zemi, v této zemi následně došlo ke změně politického systému a její vojáci používali zbraně proti těm, kteří je vycvičili.

Vývoj sofistikovaných počítačových virů v sobě dále skrývá nebezpečí podobné pokusům s vývojem biologických zbraní. Z dostupných informací je zřejmé, že virus Stuxnet byl vytvořen pro zpomalení počítači řízených technologických systémů určených pro obohacování uranu v Iranu. Jenže tento virus se začal šířit i do jiných systémů. Podobná situace byla později zaznamenána i s počítačovými viry Flame, Gausse, Miniduku, NetTraveller, atd. Ve všech případech nedokázaly antivirové programy v prvních týdnech a měsících zmíněné viry odhalit a ony se šířily i mimo oblast a servery, na kterou byly zaměřeny.

Jak z toho ven?

President Obama přednesl 28. ledna 2014 svoji „Zprávu o stavu Unie“. Krátce se v ní zmínil, že Evropská unie je významný partner USA. Současně, ale více pozornosti věnoval zvýšení zaměstnanosti a podpory amerických firem. Vláda a president mohou firmy podporovat snižováním daní, státními zakázkami, podporou exportu, ale také analýzou konkurence schopnosti (špehováním) zahraničních firem. Program PRISM, zadní vrátka v počítačových programech nejsou pro presidenta Obamu a politiky v USA těmi nejdůležitějšími tématy. Je tedy víc než jasné, že pokud se má něco změnit musí se změnami začít jednotlivé firmy, občané, politici v České republice a EU.

Program PRISM a informace, které postupně zveřejňuje Edward Snowden, podkopávají důvěru v dodavatele operačních systémů, tvůrce a provozovatele moderní aplikací pro počítače i mobilní telefony. Monitorování a vyhodnocování provozu v síti internet, záměrně vytvářená zadní vrátka v bezpečnostních a šifrovacích programech, vývoj sofistikovaných virů ukazují, jaký náskok mají firmy a vládní agentury USA proti zbytku světa.

V prostředí počítačových programů, internetu a chytrých telefonů dlouhodobě vítězil marketing a PR síla jednotlivých firem nad zdravým rozumem a obezřetností. Program PRISM a další podobné program jsou výsledkem takové činnosti.

Řešení existují, stačí se inspirovat v prostředí leteckého průmyslu nebo v potravinářství. Prosazení změn nebude jednoduché, mimo jiné proto, že tato řešení budou narážet na odpor softwarových firem a jejich partnerů, kterým současný stav vyhovuje. Dalším úskalím, na které jsem narážel i sám, je přístup politiků a vysokých úředníků v ČR a EU, kteří se slepě spoléhají na dodavatele IT řešení a jejich barevné presentace. Někteří politici, právníci i manažeři se stále i dnes domnívají, že jde o čistě technický problém a stačí, když se tomuto úkolu budou věnovat technici. Koňské maso v salámech a další podobné aféry způsobily, že se o složení potravin začali více zajímat jak zákazníci, tak také kontrolní orgány a politici. Program PRISM je podobná aféra, ale v prostředí informačních a komunikačních technologií. Kontrolní orgány v této oblasti zatím neexistují a rázná reakce politiků také zatím nepřišla.

Neřešení zmíněných nedostatků a hrozeb bude dál napomáhat ztrátě konkurence schopnosti České republiky a Evropské unie a může to mít i další dopady na jednotlivé občany i fungování vlád jednotlivých zemí.

Autor: Jiří Nápravník (foto), zabývá se počítačovou bezpečností a zjednodušováním pracovních postupů.

Až 70 miliard na bezpečnostní systémy v Rusku

11.03.2013 Bez komentářů

V Ruské federaci se čím dál tím více dbá na bezpečnostní systémy. Možnosti se nabízejí v oblasti ochrany před přírodními i průmyslovými katastrofami. Jedná se o zařízení signalizující nebezpečí záplav, sněhových lavin, zemětřesení, nebo také úniky nebezpečných látek z podniků. V Rusku je rovněž mnoho příležitostí pro zajištění vodních staveb, některé z nichž jsou již ve značně opotřebovaném stavu. V neposlední řadě je V RF velké množství požárů a jejich obětí.

Několik čísel, která poukazují na možnosti, které se v tomto směru v Ruské federaci nabízejí:

Plocha oblastí pravidelně postižených záplavami je zde okolo 500 tis. km² – 746 měst z toho 40 velkých měst a tisíce obydlených míst o celkovém počtu obyvatel 5,0 milionu, celá řada hospodářských objektů a více než 7 milionů hektarů zemědělské půdy. Více než 20 milionů obyvatel žije v oblastech, které jsou ohroženy stupněm zemětřesení vyšším než 7. Každoročně v Rusku vzniká 250 000 požárů v podnicích a v obytných domech. Při požárech umírá více než 19 000 obyvatel.

V průmyslu je nejvíce technických havárií na dálkových potrubích, objektech zásobování plynem a v uhelném průmyslu.

V současné době je v Rusku více než 2,5 tisíc chemicky nebezpečných objektů, více než 1,5 tisíc radioaktivně nebezpečných zařízení, přibližně 8 tisíc objektů potenciálně nebezpečných z hlediska výbuchu a požáru a více než 30 tisíc vodních staveb.

Většina ze zmíněných objektů představuje potenciální nebezpečí. V zóně dosahu následků žije více než 90 milionů obyvatel. Situace je komplikována výrazným zhoršením výrobních aktiv a snížením technologické disciplíny (v 70 procentech případů ohrožení se jedná o „lidský faktor“).

Otázky bezpečnosti se stále více dostávají do popředí a můžeme očekávat zvýšenou míru jejich financování. Vicepremiér Ruské federace Dmitrij Rogozin v červnu 2012 k technickému i přírodnímu nebezpečí prohlásil, že dozrála nezbytnost vytvořit systém včasného varování lidí a přijmout opatření pro odvrácení nebezpečí. „Je zapotřebí naučit se předpokládat tyto události a naučit se ochránit zdraví a životy občanů“.

V souvislosti s tímto prohlášením se také začalo hovořit o systému, který by monitoroval 50 tisíc nebezpečných a 5 tisíc obzvláště nebezpečných objektů ať již technického, či přírodního charakteru.

V závislosti na zhodnocení jejich stávajícího stavu bude z rozpočtu vyčleněno od 7 do 70 miliard rublů, které budou uvolněny na zabezpečení těchto objektů.

Podle některých odborníků je stanovený úkol svým rozsahem srovnatelný s budováním kosmického odvětví nebo výzkumem a vytvořením jaderných zbraní. Možnosti jsou obrovské.

Kromě výše zmiňovaného jsou i další oblasti, kde je možné uplatnit další bezpečnostní zařízení:

V Ruské federaci je 900 nápravných kolonií, 7 věznic, 230 vazebních zařízení a více než 160 institucí působících v režimu vazebních zařízení.

Na rozvoj soudů bude v letech 2013–2020 využito 90,5 miliard rublů.

Pro ruské podnikatele hraje vážnou roli osobní bezpečnost. V Rusku je podle Deloitte 375.000 dolarových milionářů (informace z roku 2011). Podle prognózy této společnosti jich v roce 2020 bude 1,2 milionu. Čísla o počtech jsou různá a někdy se i velmi výrazně liší, podle jiného odhadu jich mělo být dvakrát méně. Skutečností však zůstává, že je zde velký počet osob, pro které je jejich osobní bezpečnost zásadní a jsou do ní ochotni investovat poměrně velké částky.

V souvislosti s tímto trendem existuje celá řada obchodních příležitostí i poměrně velkého rozsahu. Je pouze otázkou, zdali těchto příležitostí využijí i české společnosti.

Autor Mgr. Petr Kvíčala (foto) se zabývá business developmentem v zaměření na Rusko a další post-sovětské státy. http://petrkvicala.cz/

Riccardo Forlenza novým generálním ředitelem IBM Česká republika

04.02.2013 Bez komentářů

Praha, 4. února 2013 – Společnost IBM dnes oznámila jmenování Riccarda Forlenzy (foto) generálním ředitelem IBM Česká republika s přímou odpovědností za aktivity IBM v zemi. Riccardo Forlenza se ujímá nové role a současně zůstává na pozici generálního ředitele pro IBM Central Region (pokrývající Českou republiku, Slovensko a Maďarsko). Pracovat bude i nadále v Praze.

Forlenza nahrazuje ve funkci Vladka Šlezingra, který úspěšně vedl IBM v České republice poslední tři roky a nyní se přesouvá na novou regionální pozici lídra konzultantské divize Global Business Services pro IBM Central Region.

Před tím, než Riccardo Forlenza nastoupil do pozice generálního ředitele pro IBM Central Region, zastával řadu vysokých manažerských funkcí v IBM. Odpovědný byl mimo jiné za celosvětové aktivity IBM u Morgan Stanley a podílel se na zavádění financování  dodavatelského řetězce v rámci outsourcingových činností IBM. Forlenza také v IBM zaujímal vysoké posty v sektoru finančních služeb, během pobytu v Singapuru byl odpovědný za aktivity IBM v Asii.

Před nástupem do IBM nabyl Forlenza zkušenosti v oddělení půjček v Commonwealth Bank of Australia a jako úvěrový analytik UBS. Vystudoval newyorskou Mercy College a management na M.I.T. Sloan School of Management. Riccardo Forlenza se narodil a vyrostl v Itálii, do Spojených států se původně přestěhoval kvůli studiu.

„Díky přímé odpovědnosti za naše aktivity v České republice budu mít možnost urychlit transformaci IBM a našim klíčovým zákazníkům poskytnout výjimečnou hodnotu,“ řekl Riccardo Forlenza. „Naši zákazníci od IBM očekávají individuální přístup specificky zaměřený na jednotlivá odvětví, který jim poskytne konkurenční výhodu. Jsem odhodlán nadále plnit tato očekávání zákazníků IBM, posílit s nimi klíčové vztahy a zároveň rozšířit naši působnost v soukromém sektoru.“

„Česká republika vždy byla pro IBM velice důležitým trhem. Bylo mi ctí pracovat s týmem velice talentovaných kolegů na řešení největších výzev, kterým naši klienti čelili. Často jsme je podporovali při strategické transformaci jejich společnosti, aby mohli plně využít potenciálu pokročilých IT řešení. Těším se na pokračování této spolupráce v mé nové roli v IBM,“ řekl Vladek Šlezingr (foto), který byl generálním ředitelem IBM Česká republika v letech 2010 – 2012.

HP zajistí dostupnost elektronických lékařských záznamů v polském Národnímu centru CSIOZ

22.01.2013 Bez komentářů

Praha, 22. ledna 2013 – Divize HP Enterprise Services oznámila uzavření kontraktu ve výši 27 milionů dolarů s polským Národním centrem pro zdravotnické informační systémy (Centrum Systemów Informacyjnych Ochrony Zdrowia, CSIOZ). Tento úřad, který je součástí polského ministerstva zdravotnictví, se podílí na vývoji místních elektronických zdravotnických systémů.

Nový kontrakt je zaměřen zejména na vybudování a zprovoznění portálu pro sběr, analýzu a sdílení digitálních zdravotnických záznamů pacientů z celého Polska. Vylepšený přístup autorizovaných uživatelů ke zdravotnickým záznamům přinese i vylepšení kvality služeb a umožní provádět kvalifikovanější strategická rozhodnutí na vládní úrovni.

Vývoj nového zdravotnického portálu, díky němuž budou moci pacienti přistupovat ke svým zdravotním záznamům, proběhne v úzké spolupráci CSIOZ a HP. Obě organizace se společně zaměří také na vytvoření webové aplikace pro poskytovatele zdravotnických služeb, lékárny a plátce veřejného zdravotního pojištění.

Při vývoji portálu spojí své síly HP týmy Application Development a Integration Services, výsledné řešení poté nabídne CSIOZ možnost spolupráce s dalšími poskytovateli zdravotnických služeb a lékárnami. Portál rovněž zprostředkuje online přístup k informacím o lékařských postupech u jednotlivých pacientů, včetně klíčových zdravotních záznamů, předepsaných lécích, hospitalizacích či potvrzeních o pracovní neschopnosti.

Poskytovatelé zdravotnických služeb a pracovníci veřejné správy budou moci využívat přístupu k informacím pacientů o souvisejících zdravotnických službách, například úhradách za léky, podrobnostech smluv se zdravotními pojišťovnami či účtování. Díky tomu budou mít poskytovatelé zdravotnických služeb, úředníci i pacienti kompletní přehled o historii a aktuálním stavu jednotlivých pacientů, což umožní zvolit nejlepší zdravotnický postup.

„Nejmodernější technologie použité při vývoji portálu nám umožní bezpečně shromažďovat a analyzovat zdravotnické informace, a používat je pro zlepšení péče o každého pacienta v Polsku,“ řekl Marcin Kedzierski, ředitel CSIOZ. „Zpracování dat bude probíhat s maximální přesností a v souladu s mezinárodními standardy.“

Nový systém zároveň splní požadavky Evropské unie týkající se dlouhodobého programu sociálně-ekonomických reforem (tzv. lisabonská strategie z roku 2000), který klade důraz na zvyšování informovanosti společnosti v rámci Evropské unie a prosazuje v ní mj. i užší spolupráci zdravotnických systémů členských států.

„Díky elektronickým zdravotním záznamům bude k dispozici nepřetržitý přístup ke kompletnímu přehledu o zdravotním stavu jednotlivých pacientů, což umožní jejich přesnější diagnózu i léčbu,“ řekl Pawel Czajkowski (foto), generální ředitel HP Polsko. „HP má bohaté zkušenosti se zaváděním a poskytováním elektronických zdravotnických systémů v řadě zemí Evropské unie. Odborné týmy HP díky tomu získaly jedinečné vědomosti a praxi, které nyní přispějí ke zlepšení zdravotnictví také v Polsku.“

HP bude výše uvedené služby poskytovat z centrály CSIOZ v polské Varšavě.

HP již pro CSIOZ vytvořilo několik pilotních zdravotnických projektů, včetně služby pro elektronické recepty (e-recepty).

Asseco Solutions posiluje integraci české a slovenské části

22.01.2013 Bez komentářů

V Praze 22. ledna 2013 - Dalším krokem probíhající integrace české a slovenské části společnosti Asseco Solutions je změna na nejvyšším postu v Asseco Solutions ČR.

Vedením společnosti byla s platností od 1. února 2013 dočasně pověřena současná generální ředitelka Asseco Solutions SR, Ing. Martina Mošková, která tak nyní bude generální ředitelkou celé společnosti.

Sloučení pod jednotné vedení povede k větší provázanosti a efektivnější koordinaci práce českého a slovenského týmu.

„Velmi si vážím práce, kterou současný generální ředitel, Stanislav Sýkora v naší firmě za roky svého působení odvedl. Chápu, že nastoupit na místo generálního ředitele ve společnosti, která je na trhu ERP v České republice lídrem, je obrovský závazek, nejen vůči zákazníkům a veřejnosti, ale především vůči našim spolupracovníkům, “říká Ing. Martina Mošková a dodává: „Budoucnost Asseco Solutions vidím v synergickém využívání toho nejlepšího z obou zemí. Užší spolupráce českých a slovenských týmů povede k rychlejšímu rozvoji stávajících produktů a využití zkušeností lidí při společném vývoji, směřujícímu k vytvoření mezinárodně použitelných softwarových řešení.“

Ing. Stanislav Sýkora říká: „Přeji společnosti Asseco Solutions, aby i pod novým vedením nadále poskytovala kvalitní produkty a dosahovala tradičně dobrých hospodářských výsledků“.

Ing. Martina Mošková
Vystudovala obor Účetnictví a auditorství na fakultě hospodářské informatiky Ekonomické univerzity v Bratislavě. Před svým nástupem na pozici ředitelky úseku financí ve společnosti DATALOCK, kde pracuje od roku 2007, působila na manažerských pozicích v oblasti ekonomiky ve společnostech Ringier Slovakia a.s., Bratislava a NRC a.s., Trenčín. V roce 2008 byla jmenována členkou představenstva společnosti DATALOCK, která po začlenění do nadnárodní skupiny Asseco integrovala a změnila název na Asseco Solutions.

Ing. Stanislav Sýkora
Vystudoval VŠZ v Praze. Po studiích nastoupil do společnosti Agrodat, kde působil jako programátor. V roce 1990 se stal zaměstnancem společnosti LCS International, ve které prošel řadou různých pozic. V průběhu let zde byl mimo jiné ředitelem divize Helios Orange, personálním ředitelem a zástupcem generálního ředitele. V srpnu 2007 byl jmenován generálním ředitelem a předsedou představenstva společnosti LCS, která po začlenění do nadnárodní skupiny Asseco integrovala a změnila název na Asseco Solutions.

Společnost Algotech získala významného zahraničního zákazníka v cloudu

21.01.2013 Bez komentářů

18. 1. 2013, Praha.  Společnost Algotech, úspěšně působící v oblasti ICT a vlastník a provozovatel nejkomplexnějšího Centra sdílených služeb v regionu CEE získala pro svůj cloud významného zahraničního zákazníka.

Společnosti Algotech se podařilo díky prezentacím a společným jednáním se společností Oracle prosadit, že Algotech je vnímán se svým produktem AlgoCloud v regionu střední a východní Evropy jako hlavní poskytovatel JD Edwards v cloudu.

Také vzhledem k nesporným kvalitám a komplexní nabídce Centra sdílených služeb společnosti Algotech se podařilo získat významného zahraničního zákazníka, a to nadnárodní společnost s centrálou ve Švýcarsku s obchodními aktivitami ve východní Evropě, Elcore Distribution. Společnosti Algotech se podařilo zvítězit nad dalšími světovými dodavateli významných ERP systémů.

Společnost Elcore Distribution bude využívat v cloudu společností Algotech nabízené přednastavené  řešení Oracle JD Edwards Accelerate, které zrychlí samotnou implementaci a pokrývá ty nejčastěji používané procesy a jejich optimální řešení.

Obchodní ředitel společnosti Roman Kopecký (foto) k tomu říká: „Jsme opravdu rádi, že se nám podařilo zvítězit v takové konkurenci. Z našich zkušeností se již dnes ukazuje, že zvolené řešení byla správná volba. Naši zákazníci si pochvalují, že mají k dispozici vždy včas reálné informace pro správné rozhodování.“ 

Simon Kaluža bude v SAP řídit region CEE

16.01.2013 Bez komentářů

Praha,  16. ledna 2013 — Společnost SAP jmenovala na začátku roku nového výkonného ředitele pro region CEE, stal se jím Simon Kaluža (foto). Řídit tak bude činnost také v České republice.

K dalším zemím, které bude mít na starosti, patří například Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko, Chorvatsko nebo Slovinsko.

Před nástupem na tuto pozici zastával Simon Kaluža funkci výkonného ředitele SAP v jihovýchodní Evropě. Na stejné pozici působil také v SAP Adriatic a SAP Slovenia a během posledních tří let výrazně přispěl k růstu SAP na těchto trzích.

Primárním úkolem Simona Kaluži a jeho týmu bude za pomoci nejnovějších technologií a jedinečného know-how SAP rozšiřovat aktivity společnosti v regionu střední a východní Evropy, kde SAP působí v řadě různých segmentů trhu od státní správy přes velké podniky až po malé a střední firmy.

„Mým hlavním cílem je urychlit adopci inovativních řešení SAP napříč celým regionem. Jde zejména o in-memory technologii, nástroje pro pokročilou byznys analýzu a mobilní a cloudová řešení,“ prozradil své plány Simon Kaluža. „Je to pro mě velká čest a také zodpovědnost řídit činnost SAP v tomto regionu, stejně tak, jako rozvíjet spolupráci se zdejšími zákazníky a partnery.“

Simon Kaluža je původem ze Slovinska, kde také vystudoval na Univerzitě v Lublani obor elektronika a informační technologie. Před rokem 2010, než nastoupil do SAP, působil ve společnostech ComTrade Group a Hermes SoftLab. Poté převzal vůdčí roli v SAP ve Slovinsku, kde díky jeho úspěchům a výraznému rozvoji tato pobočka přesáhla i stanovené strategické cíle. Následně byl povýšen do vedení SAP Adriatic. Pod jeho vedením byl tento region vyhlášen jako nejúspěšnější obchodní jednotka SAP ve střední a východní Evropě. Od roku 2012 pak měl na starosti celý region jihovýchodní Evropy.

Simon Kaluža nahradil na pozici výkonného ředitele pro region CEE Manfreda Josepha (foto), který se stal generálním ředitelem pro oblast Finacial Services v regionu EMEA.

Aquasoft podpořil hladkou reorganizaci Celní správy ČR

14.01.2013 Bez komentářů

Praha 14. 1. 2013  - Změny v organizační struktuře Celní správy ČR, které byly provedeny na začátku tohoto roku, jsou pro Celní správu ČR plně srovnatelné se změnami, které byly spojeny se vstupem ČR do EU.  V  souvislosti s reorganizací bylo nutné provést také rozsáhlé úpravy klíčových provozních systémů včetně souvisejících podpůrných systémů a komponent. Projekt, jehož cílem bylo umožnit Celní správě ČR plynulý přechod na dvoustupňový systém řízení, realizovala Celní správa ČR ve spolupráci  se softwarovou firmou Aquasoft. Hlavní podmínkou bylo, aby celý projekt byl realizován s minimálními dopady na pracoviště s nepřetržitým provozem.

S příchodem nového roku Celní správa České republiky přešla na dvoustupňový systém řízení, díky kterému může pružně reagovat na aktuální situace v jednotlivých regionech vytvářením nebo rušením pracovišť.  Původní třístupňový systém řízení jí neumožnoval zajistit požadovanou dostupnost služeb a zároveň efektivně řídit náklady.  Přechod doporučovala i Světová banka ve svých závěrech. Novou organizační strukturu Celní správy České republiky tvoří Generální ředitelství cel, 14 krajských celních úřadů a Celní úřad se sídlem v Praze Ruzyni. Významným přínosem pro celní deklarantskou veřejnost je možnost řešit agendu na libovolném územním pracovišti spravovaném daným celním (krajským) úřadem.

Zásadní dopad měla reorganizace Celní správy na klíčové i podpůrné provozní systémy, do kterých bylo nutné novou organizační strukturu s dvoustupňovým řízením promítnout.  Nejdříve byla provedena analýza všech dotčených systémů a následně byly realizovány jejich úpravy.  Mezi dotčené systémy patří například Elektronický systém pro přepravu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, Systém pro správu spotřebních daní, Elektronické systémy pro režimy vývozu, dovozu a tranzitu.

Brig. gen. JUDr. Ing. Pavel Novotný (foto), generální ředitel, Generální ředitelství cel, o projektu řekl: „Klíčovým milníkem byla noc z 31. prosince 2012 na 1. ledna 2013, kdy Celní správa ve spolupráci s Aquasoftem provedla bezchybnou migraci databází dotčených systémů a instalovala modernizované aplikace. Migrace směla být zahájena nejdříve v 19 hodin a ukončena musela být nejpozději ve 4 hodiny. V půl třetí se nám podařilo zprovoznit první pracoviště Celní správy -  Celní úřad Ruzyně.  Do rána bylo připojeno dalších 103 oddělení v rámci 14 krajských pracovišť. Na straně Aquasoftu nám byl přidělen 14 členný realizační tým.“

Petr Franc (foto), MSc., MBA, generální ředitel, Aquasoft, doplnil: „Klíčovým bodem úspěchu bylo nepodcenění přípravné a analytické části projektu, v rámci které se nám podařilo v těsné spolupráci s Celní správou organizačně zajistit reálný harmonogram celého projektu včetně jeho kritické části – silvestrovské noci, kdy realizační týmy Celní správy a Aquasoftu společně prokázaly, že i náročné projekty v náročné době, jsou výzvou, které lze dostát.“

Řešení celní problematiky je nejvýznamnější odborností Aquasoftu. Kromě České republiky pracuje Aquasoft pro Celní správy v Turecku a Srbsku.

 

Riverside kupuje technologickou firmu Bohemia Interactive Simulations

07.01.2013 Bez komentářů

Praha, 7. ledna 2013 – Přední světová investiční skupina Riverside získala majoritní podíl v česko‑australské technologické společnosti Bohemia Interactive Simulations s.r.o., která je poskytovatelem softwarových technologií pro výcvikové systémy a interaktivní simulátory. Ty jsou využívány zejména v obranném průmyslu, záchranných složkách a při řízení krizových situací. Společnost má hlavní vývojovou základnu a administrativní centrum v Praze. Další pobočky jsou ve floridském Orlandu, v Austrálii a ve Velké Británii. Společnost také nedávno otevřela zastoupení v Polsku.

Systémy společnosti Bohemia Interactive Simulations jsou mimo jiné využívány ministerstvy obrany USA, Velké Británie, Austrálie a mnoha dalšími mezinárodními zákazníky. Výcvikový technologický systém Virtuální bojiště 2 se ve vojenském a obranném průmyslu stal de facto standardem.

Detaily transakce včetně ceny firmy zveřejňovat nebudou. Společnost Riverside investuje do malých a středně velkých firem až do výše cca 5 miliard korun (200 milionů eur). Investice a know-how společnosti Riverside poslouží firmě Bohemia Interactive Simulations k dalším inovacím úspěšných technologií a expanzi na nové trhy, zejména v západní Evropě a Asii.

„Z partnerství s Riverside jsme nadšeni. Jejich globální přítomnost a hluboká znalost oboru nám pomohou nadále expandovat a uspokojovat rostoucí požadavky našich zákazníků,“ komentuje akvizici Peter Morrison (foto), ředitel Bohemia Interactive Simulations.

Mezinárodní investiční společnost Riverside v Česku působí 15 let a realizovala zde již řadu úspěšných investic. V oblasti technologických firem má na kontě celosvětově již více než 20 akvizic. Mezi nejznámější tuzemské investice společnosti Riverside patří akvizice společností Spofa Dental, Carborundum Electrite, Primalex nebo nakladatelství Computer Press.

„Riverside je pro společnost Bohemia Interactive Simulations ideálním partnerem zejména kvůli dlouholetým zkušenostem s investováním do technologických a softwarových firem a působnosti na všech relevantních trzích, zejména v Severní Americe, Austrálii a v Evropské unii,“ dodává Dr. Martin Scott, partner společnosti Riverside, který se zaměřuje na technologický sektor v Evropě.

Bohemia Interactive Simulations je předním hráčem v oboru, který zažívá silný a trvalý růst, jenž bude v následujících letech pokračovat. „Systém Virtuální bojiště 2 a vývojový program dalších inovací stanovují standard tohoto dynamického odvětví. Nové technologie a služby transformují způsob výcviku a ve svém výsledku vedou k snižování nákladů na výcvik a k záchraně lidských životů,“ dodává Dr. Martin Scott.

Na akvizici společnosti Bohemia Interactive Simulations se podílely poradenské a právní společnosti Booz Allen Hamilton Inc, Clifford Chance LLP, KPMG a Kordian Group. Ve společnosti Riverside se na transakci podíleli partner společnosti Dr. Scott, vedoucí pražské kanceláře Luděk Palata a varšavští partneři Adam Pietruszkiewicz a Marcin Goszyk.

JKR roste a otevírá v Brně novou divizi

04.01.2013 Bez komentářů

4. 1. 2013 - S ohledem na pokračující rozvoj aktivit na Moravě a ve Slezsku se společnost JKR, přední český dodavatel podnikových informačních systémů ERP, rozhodla v Brně vytvořit novou divizi, která bude celý region zastřešovat.

„Loňský úspěšný rok na trhu ERP systémů jsme završili vytvořením samostatné Divize Brno v rámci JKR. Naše regionální přítomnost, dosud zajišťovaná především partnersky, tak významně vzroste a umožní nám pokračovat v posilování pozice podnikových informačních systémů Byznys ERP na východě naší republiky i na Slovensku,“ přiblížil Vladimír Králíček (foto), generální ředitel společnosti JKR.

Ředitelem nově vzniklé divize Brno ve společnosti JKR se stal Pavel Klega (45), který naposledy působil jako Partner Manager ve společnosti Fujitsu a v minulosti pracoval například ve společnostech Infor, IBM a Gemma Systems. Pavel Klega je absolventem Technické univerzity Brno, má široké znalosti z oblasti ERP systémů, hovoří anglicky, německy a rusky. Ve volném čase se věnuje rodině, sportu a cestování.

„Naším cílem je nadále rozvíjet vztahy se současnými zákazníky a expandovat v rámci regionu i na Slovensku. Divize Brno společnosti J.K.R. zahajuje činnost se 14 zaměstnanci, což vytváří dostatečné zázemí pro pokrytí současných potřeb jak v oblasti implementací, konzultací, tak i obchodu. Tento počet zaměstnanců však rozhodně není konečný,“ říká Pavel Klega (foto), ředitel Divize Brno ve společnosti JKR.

Podnikové informační systémy Byznys ERP na Moravě a ve Slezsku v současné době využívá 250 organizací ze všech oblastí podnikání, například AZ Klima, Kamena, Lázně Hodonín, Letiště Brno, Nadop, SHOCart, Tondach či Top Alulit.