Archív

Příspěvek oštítkován ‘státní správa’

Změní Snowden a PRISM pravidla chování na internetu?

10.02.2014 Bez komentářů

Oblast mezivládní i obchodní transatlantické spolupráce dostala programem PRISM, sledováním mobilů politiků a vývojem sofistikovaných virů vážný políček. Vážné je také zjištění, že tvůrci a provozovatelé programu PRISM žádným novým způsobem neprolamovali zabezpečení informačních systémů. Ve všech případech se jednalo a jedná o maximální využití současných slabin a naivního přístupu k bezpečnosti.

Bezpečnostní a preventivní principy, které v leteckém průmyslu nebo potravinářtví fungují, v prostředí internetu neexistují nebo pouze „na oko“. Navíc obchodní zástupci softwarových firem vysvětlují novinářům, politikům a všem běžným uživatelům, že vše je v pořádku a jinak to není možné dělat. Lidé po celém světě dlouho IT odborníkům (obchodníkům) důvěřovali a taková vysvětlení přijali. PRISM možná způsobí, že se lidé budou více ptát a budou požadovat změnu jako v případě koňského masa v salámech.

Internet: Komunikace i sledování

Internet byl původně budován jako velmi svobodné prostředí. Počítačové programy byly a zatím ještě jsou chráněny podle autorských zákonů podobně jako básně nebo obrazy. Doba se však změnila, velmi změnila. Z diskusní sítě akademiků je již dlouho informační dálnice pro sousedské tlachání, ale především pro výměnu informací mezi podnikateli, úředníky, politiky, ale také mezi podvodníky a teroristy. V případě počítačových programů se již otevřeně hovoří o softwarovém průmyslu. Internet a počítačové programy se prosadily tak rychle, že uživatelé zapomněli na obezřetnost a kontrolu, která je v potravinářství, farmacii nebo dopravě naprostou samozřejmostí. Lidé bez ohledu na vzdělání a věk v naprosté většině případů důvěřovali tvůrcům programů a především obchodníkům a PR specialistům, kteří propagovali úžasné možnosti internetu, mobilního internetu a počítačových programů.

Sítě a programy jsou příležitost pro obchod a komunikaci mezi lidmi. Současně je to i příležitost pro sledování lidí. Internet, mobilní sítě a počítačové programy dávají vládním i soukromým zpravodajcům možnosti, o kterých se dřívějším generacím zpravodajců ani nezdálo. Ve spojení s programem PRISM a dalšími způsoby sledování občanů se hovoří o NSA a britské GCHQ, ale stejné operace mohou již dnes realizovat i specializované týmy jiných vlád nebo i soukromníci s dostatečným zázemím.

Od objevení příležitosti je jen krůček k maximálnímu možnému využití, které Internet nabízí pro sledování osob, firem a úřadů. Na rozdíl od zkonstruování balistické rakety nebo obohacování uranu je sledování Internetu a vývoj sofistikovaných virů relativně jednoduchá a nenápadná práce.

Porušování pravidel

Vysvětlení, že za problémy se špehováním a pošramocenou důvěrou mezi USA a jeho partnery může Edward Snowden, by bylo velmi zjednodušené a především nepravdivé vysvětlení. USA vytvořili a provozují systém na monitorování elektronické komunikace. Snowden informace o tomto systému a jeho velikost prozradil. Dalším tématem bylo přiznání generála Jamese Cartwrighta, že virus Stuxnet byl vytvořen v laboratořích US Army a americkými programátory. Program PRISM, další podobné systémy a vytvoření počítačového viru Stuxnet, který několik let nedokázaly odhalit antivirové programy v počítačích obětí, názorně ukazují, jaký technický náskok mají americké firmy, armáda i vládní organizace.

Čistě z pohledu technologií byly postupy jak shromažďovat a analyzovat data známé již mnoho let před rozvojem internetu a před přiznáním existence programu PRISM. Teprve internet, internetové aplikace s mnoha milióny uživatelů z celého světa a obrovský výpočetní výkon nabídly úplně nové možnosti pro analýzu obsahu a vyhodnocování souvislostí. To samé platí i pro odposlech mobilních telefonů nebo vytváření sofistikovaných virů. US Army v případě viru Stuxnet a NSA v případě programu PRISM využily své technické znalosti a možnosti na maximum a pro úspěch využily i své silné finanční zázemí a úzké kontakty na americké IT firmy. To je patrné mimo jiné na tom, že sledovací systémy byly dobře otestovány a v technologické rovině nezůstávala žádná „stopa“, která by naznačovala, že se děje něco neobvyklého.

Oblast obchodní a mezivládní transatlantické spolupráce dostala vážný políček tím, že byly zveřejněny informace o programu PRISM, o sledování evropských politiků a dále o vývoji sofistikovaných virů. Jsou činnosti, které není možné dopředu popsat v zákonech a mezivládních smlouvách, ale považuje se za samozřejmost, že proti spřátelené zemi nepovedu špionážní operaci nebo bez jejího vědomí nepovedu protiteroristickou operaci na jejím území. Současně se považovalo za samozřejmost, že organizátoři klasických špionážních nebo vojenských operací dělali maximum proto, aby nebyli odhaleni, případně aby podezření padlo na někoho jiného. Informace zveřejněné Edwardem Snowdenem a generálem Jamesem Cartwrightem potvrdily, že se tyto principy a mnoho dalších pravidel porušovalo. Navíc špionážní činnost využívala pro své maskování i názory „odborníků“, že je normální, pokud tímto způsobem fungují počítačové programy, internetové aplikace a další moderní technologie.

Internet a putování paketů

Na Internetu neexistují hranice v tom smyslu, který známe v reálném světě. Původně internet vznikl na vysokých školách v USA a dodnes je infrastruktura internetu v Severní Americe na velmi vysoké úrovni a stále se systematicky zdokonaluje. To znamenalo a z části to platí i dnes, že datový provoz mezi různými částmi internetu je veden přes USA. Technikům nikdy nevadilo, že data, přesněji pakety putují po celé zeměkouli. Pokud jsou linky do NewYorku rychlé a volné, tak bylo výhodnější řešit například spojení Praha – Berlín oklikou přes USA, protože přímo mezi těmito městy bylo spojení pomalejší. Data, která přes sítě a servery v USA pouze procházejí a nejsou určeny pro americké občany nebo firmy jsou obrovské pokušení pro zpravodajce. Takže stačí pouze „poslouchat“, kopírovat a skládat si pakety. Odesilatel, příjemce, ani ten nejlepší správce počítačové sítě nic nepozná. Proti klasické formě špionáže má tento odposlech výhodu v tom, že lidé, kteří sledují občany, firmy a vlády cizích zemí a jejich počítačovou komunikaci, provádějí tuto činnost z území svého státu. Jejich práce se nepodobá akcím Jamese Bonda, ale spíš úředníkům s pracovní dobou od 8 do 16 hodin.

Dalším zdrojem informací pro zpravodajské služby jsou služby sítě internet, které jsou v naprosté většině případu ogranizovány společnostmi z USA. Úspěchy firem Google, Facebook, YouTube, Microsoft jsou určitě výborným zdrojem zkušeností pro tvůrce nových aplikací. Z pohledu bezpečnosti je podstatné si uvědomit, že se jedná o americké firmy, které podléhají zákonům USA. Nesmíme ani zapomínat na hrdost Američanů na jejich zemi a ochranu zájmů USA. Z jejich úhlu pohledu je rozdíl mezi osobními údaji občanů USA a mezi osobními údaji cizinců odněkud z Evropy. Stejně tak je rozdíl ve vnímání odposlechu amerických politiků na území USA, například v aféře Watergate a odposlouchávání „nějakých“ evropských politiků. Průmyslová špionáž zahraničních firem může být v takovém prostředí dokonce chápána jako skutek, který pomůže vlastním, tedy americkým firmám.

Závislost na jednom typu počítačových programů

V minulosti došlo k rozšíření jednoho typu operačních systémů a dalších aplikačních programů, které mají svůj původ v USA. Na tom není na první pohled nic špatného. Úspěšná firma dokázala svojí prací a obchodnickým umem obsadit trh a následně udávat směr v této oblasti. Jenže programy těchto firem si bez vědomí svého uživatele komunikují s centrálou v USA. Nikde není záznam o tom co operační systém a další programy předávají svým tvůrcům. S tím souvisí i jeden na první pohled odborný problém, který se opět týká všech uživatelů. Jedná se o chyby, které se týkají několika po sobě jdoucích verzí operačního systému a jsou opraveny až po 10 a více letech. Pokud by byla stejná chyba ve starém Favoritu i nejnovější Octavii, tak by to bylo srozumitelné i běžným řidičům. V případě programů se lidé (manažeři, novináři, politici i právníci) zatím spokojovali s názorem, že jinak není možné programy vytvářet.

Mimo jiné dvě z takových skrytých slabin, které se v té době týkaly Windows 7, Vista i Windows XP, zneužíval virus Stuxnet. To upozorňuje ještě na jeden problém, kterým jsou zdrojové kódy počítačových programů a přístup k nim. Například společnost IBM měla v 90 letech zdrojové kódy operačních systémů ke svým serverům pod svojí výhradní kontrolou. Zdrojáky k jednotlivým verzím Linuxu jsou naopak veřejně přístupné pro zvědavce, programátory i podvodníky. V případě operačního systému Windows si společnost Microsoft zavedla svá vlastní pravidla, podle kterých zdrojové kódy poskytuje vládám vybraných zemí nebo vysokým školám. Již jsem zmínil společné chyby (je jich dlouhodobě více jak 80% ze všech nově objevených) ve Windows 8 a starých Windows XP . To znamená, že zástupci státu nebo vysoké školy, kteří mají zdrojáky starých Windows XP je mohou studovat, vytvářet užitečné programy, ale také počítačové viry, které vzhledem ke společným základům mohou pracovat i v prostředí Windows 7 nebo 8. Zneužití zdrojových kódů pro objevení slabin a vývoj sofistikovaných virů je podobná situace jako když v minulosti některá země vycvičila vojáky v jiné zemi, v této zemi následně došlo ke změně politického systému a její vojáci používali zbraně proti těm, kteří je vycvičili.

Vývoj sofistikovaných počítačových virů v sobě dále skrývá nebezpečí podobné pokusům s vývojem biologických zbraní. Z dostupných informací je zřejmé, že virus Stuxnet byl vytvořen pro zpomalení počítači řízených technologických systémů určených pro obohacování uranu v Iranu. Jenže tento virus se začal šířit i do jiných systémů. Podobná situace byla později zaznamenána i s počítačovými viry Flame, Gausse, Miniduku, NetTraveller, atd. Ve všech případech nedokázaly antivirové programy v prvních týdnech a měsících zmíněné viry odhalit a ony se šířily i mimo oblast a servery, na kterou byly zaměřeny.

Jak z toho ven?

President Obama přednesl 28. ledna 2014 svoji „Zprávu o stavu Unie“. Krátce se v ní zmínil, že Evropská unie je významný partner USA. Současně, ale více pozornosti věnoval zvýšení zaměstnanosti a podpory amerických firem. Vláda a president mohou firmy podporovat snižováním daní, státními zakázkami, podporou exportu, ale také analýzou konkurence schopnosti (špehováním) zahraničních firem. Program PRISM, zadní vrátka v počítačových programech nejsou pro presidenta Obamu a politiky v USA těmi nejdůležitějšími tématy. Je tedy víc než jasné, že pokud se má něco změnit musí se změnami začít jednotlivé firmy, občané, politici v České republice a EU.

Program PRISM a informace, které postupně zveřejňuje Edward Snowden, podkopávají důvěru v dodavatele operačních systémů, tvůrce a provozovatele moderní aplikací pro počítače i mobilní telefony. Monitorování a vyhodnocování provozu v síti internet, záměrně vytvářená zadní vrátka v bezpečnostních a šifrovacích programech, vývoj sofistikovaných virů ukazují, jaký náskok mají firmy a vládní agentury USA proti zbytku světa.

V prostředí počítačových programů, internetu a chytrých telefonů dlouhodobě vítězil marketing a PR síla jednotlivých firem nad zdravým rozumem a obezřetností. Program PRISM a další podobné program jsou výsledkem takové činnosti.

Řešení existují, stačí se inspirovat v prostředí leteckého průmyslu nebo v potravinářství. Prosazení změn nebude jednoduché, mimo jiné proto, že tato řešení budou narážet na odpor softwarových firem a jejich partnerů, kterým současný stav vyhovuje. Dalším úskalím, na které jsem narážel i sám, je přístup politiků a vysokých úředníků v ČR a EU, kteří se slepě spoléhají na dodavatele IT řešení a jejich barevné presentace. Někteří politici, právníci i manažeři se stále i dnes domnívají, že jde o čistě technický problém a stačí, když se tomuto úkolu budou věnovat technici. Koňské maso v salámech a další podobné aféry způsobily, že se o složení potravin začali více zajímat jak zákazníci, tak také kontrolní orgány a politici. Program PRISM je podobná aféra, ale v prostředí informačních a komunikačních technologií. Kontrolní orgány v této oblasti zatím neexistují a rázná reakce politiků také zatím nepřišla.

Neřešení zmíněných nedostatků a hrozeb bude dál napomáhat ztrátě konkurence schopnosti České republiky a Evropské unie a může to mít i další dopady na jednotlivé občany i fungování vlád jednotlivých zemí.

Autor: Jiří Nápravník (foto), zabývá se počítačovou bezpečností a zjednodušováním pracovních postupů.

Společnost Eaton získala prestižní ocenění Investor roku 2012

07.11.2013 Bez komentářů

Praha – Společnost Eaton, diverzifikovaný průmyslový výrobce, se stala vítězem soutěže Investor roku 2012 v kategorii Výzkum a vývoj. Soutěž Investor roku 2012 pořádá Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest a Sdružení pro zahraniční investice – AFI pod záštitou prezidenta Miloše Zemana a ministra průmyslu a obchodu Jiřího Ciencialy.

Společnost Eaton získala ocenění za investiční projekt svého inovačního centra v Roztokách u Prahy. Inovační centrum bylo otevřeno v roce 2012. V reakci na rozšiřování svých aktivit v oblasti výzkumu a vývoje se společnost Eaton rozhodla v letošním roce zahájit výstavbu nové budovy, která bude dostavěna ke konci roku 2014. V inovačním centru Eaton se mohou špičkoví odborníci věnovat výzkumům zaměřeným na vývoj energeticky účinných napájecích systémů, dopravních prostředků a leteckých aplikací, na zvyšování účinnosti pohonných ústrojí, snižování energetické spotřeby budov nebo na vývoj systémů pro zvýšení energetické bezpečnosti domácností.

V souvislosti s investicí Eatonu do nové budovy, moderních technologií a laboratoří nabízí inovační centrum ideální možnosti pro profesní růst zkušených inženýrů, stejně jako absolventů vysokých škol se zaměřením na technické obory. Eaton rovněž v úzké spolupráci se svými partnery na ČVUT nabízí stipendia pro studenty elektrotechnické i strojní fakulty. Do konce roku 2016 by se měl celkový počet zaměstnanců nového inovačního centra zvýšit ze současných 25 na více než 140.

„Investice do inovačního centra společnosti Eaton byla v poslední době v České republice jedna z nejvýznamnějších. Titul Investor roku 2012 je pro Eaton uznáním nejen za vytvoření nových pracovních příležitostí, ale i za zvyšování prestiže České republiky jako země s vysokou úrovní technické vzdělanosti, zkušenostmi a infrastrukturou na mezinárodní úrovni,“ řekl Marian Piecha, generální ředitel CzechInvestu.

„Jsme velmi potěšeni, že naše inovační centrum získalo za rok 2012 toto prestižní ocenění. Osobně jsem hrdý na to, že mohu vést stále se rozrůstající tým kvalitních inženýrů, kteří vyvíjejí nejnovější technologie. Pomáháme tak zvyšovat jak konkurenceschopnost naší společnosti a komfort spotřebitelů, tak postavení České republiky jako technologického centra v Evropě,“ uvedl Jan Vondraš, ředitel Evropského inovačního centra společnosti Eaton.

O soutěži Investor a Podnikatelská nemovitost roku 2012

Soutěž Investor a Podnikatelská nemovitost roku 2012 se letos uskutečnila již po třinácté. V soutěžích soupeřily investorské projekty a také nemovitosti, na kterých v roce 2012 oznámil investici alespoň jeden investor ze zpracovatelského průmyslu, strategických služeb nebo technologických center. Dále mohly soutěžit ty regenerované brownfieldy, které mají největší přínos pro region a tamní obyvatele. Akci pořádá Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest a Sdružení pro zahraniční investice – AFI pod záštitou prezidenta Miloše Zemana a ministra průmyslu a obchodu Jiřího Ciencialy. Jde o prestižní klání, kterých se účastní stovky projektů a firem z celé České republiky. Další informace najdete na http://www.czechinvest.org/

Foto (zleva):  Dalibor Štys, ministr školství, mládeže a tělovýchovy a Jan Vondraš, ředitel Evropského inovačního centra společnosti Eaton

 

 

Až 70 miliard na bezpečnostní systémy v Rusku

11.03.2013 Bez komentářů

V Ruské federaci se čím dál tím více dbá na bezpečnostní systémy. Možnosti se nabízejí v oblasti ochrany před přírodními i průmyslovými katastrofami. Jedná se o zařízení signalizující nebezpečí záplav, sněhových lavin, zemětřesení, nebo také úniky nebezpečných látek z podniků. V Rusku je rovněž mnoho příležitostí pro zajištění vodních staveb, některé z nichž jsou již ve značně opotřebovaném stavu. V neposlední řadě je V RF velké množství požárů a jejich obětí.

Několik čísel, která poukazují na možnosti, které se v tomto směru v Ruské federaci nabízejí:

Plocha oblastí pravidelně postižených záplavami je zde okolo 500 tis. km² – 746 měst z toho 40 velkých měst a tisíce obydlených míst o celkovém počtu obyvatel 5,0 milionu, celá řada hospodářských objektů a více než 7 milionů hektarů zemědělské půdy. Více než 20 milionů obyvatel žije v oblastech, které jsou ohroženy stupněm zemětřesení vyšším než 7. Každoročně v Rusku vzniká 250 000 požárů v podnicích a v obytných domech. Při požárech umírá více než 19 000 obyvatel.

V průmyslu je nejvíce technických havárií na dálkových potrubích, objektech zásobování plynem a v uhelném průmyslu.

V současné době je v Rusku více než 2,5 tisíc chemicky nebezpečných objektů, více než 1,5 tisíc radioaktivně nebezpečných zařízení, přibližně 8 tisíc objektů potenciálně nebezpečných z hlediska výbuchu a požáru a více než 30 tisíc vodních staveb.

Většina ze zmíněných objektů představuje potenciální nebezpečí. V zóně dosahu následků žije více než 90 milionů obyvatel. Situace je komplikována výrazným zhoršením výrobních aktiv a snížením technologické disciplíny (v 70 procentech případů ohrožení se jedná o „lidský faktor“).

Otázky bezpečnosti se stále více dostávají do popředí a můžeme očekávat zvýšenou míru jejich financování. Vicepremiér Ruské federace Dmitrij Rogozin v červnu 2012 k technickému i přírodnímu nebezpečí prohlásil, že dozrála nezbytnost vytvořit systém včasného varování lidí a přijmout opatření pro odvrácení nebezpečí. „Je zapotřebí naučit se předpokládat tyto události a naučit se ochránit zdraví a životy občanů“.

V souvislosti s tímto prohlášením se také začalo hovořit o systému, který by monitoroval 50 tisíc nebezpečných a 5 tisíc obzvláště nebezpečných objektů ať již technického, či přírodního charakteru.

V závislosti na zhodnocení jejich stávajícího stavu bude z rozpočtu vyčleněno od 7 do 70 miliard rublů, které budou uvolněny na zabezpečení těchto objektů.

Podle některých odborníků je stanovený úkol svým rozsahem srovnatelný s budováním kosmického odvětví nebo výzkumem a vytvořením jaderných zbraní. Možnosti jsou obrovské.

Kromě výše zmiňovaného jsou i další oblasti, kde je možné uplatnit další bezpečnostní zařízení:

V Ruské federaci je 900 nápravných kolonií, 7 věznic, 230 vazebních zařízení a více než 160 institucí působících v režimu vazebních zařízení.

Na rozvoj soudů bude v letech 2013–2020 využito 90,5 miliard rublů.

Pro ruské podnikatele hraje vážnou roli osobní bezpečnost. V Rusku je podle Deloitte 375.000 dolarových milionářů (informace z roku 2011). Podle prognózy této společnosti jich v roce 2020 bude 1,2 milionu. Čísla o počtech jsou různá a někdy se i velmi výrazně liší, podle jiného odhadu jich mělo být dvakrát méně. Skutečností však zůstává, že je zde velký počet osob, pro které je jejich osobní bezpečnost zásadní a jsou do ní ochotni investovat poměrně velké částky.

V souvislosti s tímto trendem existuje celá řada obchodních příležitostí i poměrně velkého rozsahu. Je pouze otázkou, zdali těchto příležitostí využijí i české společnosti.

Autor Mgr. Petr Kvíčala (foto) se zabývá business developmentem v zaměření na Rusko a další post-sovětské státy. http://petrkvicala.cz/

ARBES pomáhá řídit zdravotnictví ve Středočeském kraji

11.02.2013 Bez komentářů

Praha, 11. 2. 2013 - Krajský úřad Středočeského kraje zavedl manažerský informační systém ARBES Hospital BI, který sjednocuje a zjednodušuje konsolidační reporting, čímž napomáhá celkovému zefektivnění ekonomického řízení všech krajských zdravotnických zařízení.  Celé řešení je založené na platformě Oracle a jeho implementaci realizovala během několika málo týdnů společnost ARBES Technologies, významný český dodavatel informačních a manažerských systémů pro oblast zdravotnictví a finančnictví.

K hlavním důvodům, proč se Krajský úřad Středočeského kraje rozhodl pro zavedení moderního manažerského informačního systému pro řízení všech svých zdravotnických zařízení, patřila především nejednotnost účetních osnov, metodik, organizačních struktur, definic klíčových ukazatelů a reportovacích procesů. Zdravotnická zařízení připravovala reporty pro kraj ručně a v nepravidelných intrevalech. Data přitom získávala z více než 25 provozních systémů, což mělo za následek vysokou chybovost a časovou náročnost. Mimo to s sebou tento způsob řízení nesl i vysoké kapacitní nároky na IT, ekonomická oddělení a dodavatele systémů.

Centralizace řízení zdravotnických zařízení a jejich datová integrace
Primárním cílem projektu byla integrace a centralizace ekonomických, medicínských, lékárenských, personálních a technicko – provozních systémů všech pěti krajských zdravotnických zařízeních do jedné konsolidované datové struktury. Došlo ke sjednocení účetních osnov, alokačních a účetních metodik, reportovacích procesů, organizačních struktur a všech výstupů nemocnic. Konzultanti společnosti ARBES Technologies rovněž zajistili automatizované datové přenosy ze všech primárních systémů a připravili komfortní uživatelské výstupy pomocí nástroje Oracle Business Intelligence.

Výhody pro zřizovatele i jednotlivá zařízení
Hlavním přínosem zavedení manažerského informačního systému ve zdravotnických zařízeních Středočeského kraje se stala centralizace a automatizace zpracování vstupních dat a aktualizace požadovaných krajských výstupů. Krajskému úřadu jako zřizovateli projekt přinesl široké možnosti sledování, plánování, kontrolování a především porovnávání výkonnosti jednotlivých zdravotnických zařízení. Jak zřizovatel, tak i management jednotlivých subjektů, mohou nyní snadno porovnávat výkonnost a produktivitu jednotlivých hospodářských středisek, primariátů či odborností. Jednoduše dokáží odhalit například nadprodukci některých výkonů či neefektivní využití akutních lůžek. Celé řešení navíc obsahuje sledování a kontrolu regulačních mechanismů vyplývajících z aktuálně platné úhradové vyhlášky a dodržování limitů vyplývajících z individuálních smluvních vztahů mezi zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami. To vše zajistí Středočeskému kraji nemalé úspory, o čemž svědčí i skutečnost, že návratnost investice do celého řešení nepřesáhne 2 roky.

„Z dlouhodobého pohledu je možné očekávat daleko větší přínos ve snížení neefektivně spotřebovaných finančních prostředků a ve zvýšení výnosů, a to díky optimalizaci hospodaření zdravotnických zařízení. Tento přínos je velmi těžko měřitelný, ale zajisté bude dosahovat řádů milionů korun ročně pro každé zdravotnické zařízení zapojené do projektu,“ řekl k tomu Tomáš Denemark (foto), ředitel divize ekonomických a finančních systémů ARBES Technologies. „Myslím si, že se nám v rámci tohoto projektu podařilo vytvořit užitečný produkt, který svými univerzálními rysy může být velmi nápomocný také při řešení otázek efektivního řízení ostatních zdravotnických zařízení v rámci České republiky,“ dodal.

IT projekt roku
O mimořádném významu projektu svědčí také to, že postoupil do finále v soutěži IT projekt roku 2012, kterou každoročně pořádá Česká asociace manažerů úseků informačních technologií (CACIO).

TOP Zadavatel 2012: Které úřady umějí správně zadat veřejnou zakázku a nakoupit, co opravdu potřebují?

07.02.2013 Bez komentářů

Praha 7. února – Fórum Veřejné zakázky kvalitně vyhlašuje první ročník soutěže TOP Zadavatel. Cílem je ocenit veřejné zadavatele za efektivní zadávání veřejných zakázek. Pro letošní rok budou ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kubou, jehož resort nad soutěží převzal odbornou záštitu, oceněni vítězové v kategorii stavebních prací, a to 18. února na odborné konferenci věnované právě kvalitnímu zadávání veřejných zakázek.

„Soutěží TOP Zadavatel 2012 chceme podpořit veřejné zadavatele v jejich snaze o efektivní vynakládání veřejných prostředků v souvislosti s vyhlašováním veřejných soutěží. Naším cílem je ukázat, že správně zadaná veřejná zakázka dokáže významně omezit plýtvání veřejnými zdroji a také chceme jak odbornou, tak i laickou veřejnost seznámit s konkrétní činností nejlepších zadavatelů. Ty nevybírá žádná porota, ale v anonymním průzkumu o nich rozhodují sami uchazeči o zakázky, tedy společnosti, které se s různou kvalitou zadání veřejných soutěží potýkají neustále,“ říká Robert Pergl (foto), předseda Komory administrátorů veřejných zakázek, jednoho ze zakládajících členů Fóra Veřejné zakázky kvalitně.

Vyhlašovatelé veřejných zakázek se do soutěže nemohou přihlásit sami, nominováno je automaticky dvacet pět největších zadavatelů podle počtu realizovaných zadávacích řízení v daném kalendářním roce. To, jak kvalitně odvádějí svoji práci, hodnotí společnosti, které se zadávacích řízení organizovaných danými investory samy účastnily. Kritéria hodnocení jsou následující: hospodárnost, efektivnost a účelnost nakládání s veřejnými prostředky při výkonu veřejné správy.

Vítězové soutěže TOP Zadavatel 2012 v kategorii stavebních prací budou slavnostně vyhlášeni v pondělí 18. února na konferenci Fórum Veřejné zakázky kvalitně, která se bude věnovat především dopadům novely zákona o veřejných zakázkách na českou ekonomiku. Poté budou finální výsledky soutěže umístěny na internetových stránkách www.mpo.cz, www.fvzk.cz, www.kavz.cz

HP zajistí dostupnost elektronických lékařských záznamů v polském Národnímu centru CSIOZ

22.01.2013 Bez komentářů

Praha, 22. ledna 2013 – Divize HP Enterprise Services oznámila uzavření kontraktu ve výši 27 milionů dolarů s polským Národním centrem pro zdravotnické informační systémy (Centrum Systemów Informacyjnych Ochrony Zdrowia, CSIOZ). Tento úřad, který je součástí polského ministerstva zdravotnictví, se podílí na vývoji místních elektronických zdravotnických systémů.

Nový kontrakt je zaměřen zejména na vybudování a zprovoznění portálu pro sběr, analýzu a sdílení digitálních zdravotnických záznamů pacientů z celého Polska. Vylepšený přístup autorizovaných uživatelů ke zdravotnickým záznamům přinese i vylepšení kvality služeb a umožní provádět kvalifikovanější strategická rozhodnutí na vládní úrovni.

Vývoj nového zdravotnického portálu, díky němuž budou moci pacienti přistupovat ke svým zdravotním záznamům, proběhne v úzké spolupráci CSIOZ a HP. Obě organizace se společně zaměří také na vytvoření webové aplikace pro poskytovatele zdravotnických služeb, lékárny a plátce veřejného zdravotního pojištění.

Při vývoji portálu spojí své síly HP týmy Application Development a Integration Services, výsledné řešení poté nabídne CSIOZ možnost spolupráce s dalšími poskytovateli zdravotnických služeb a lékárnami. Portál rovněž zprostředkuje online přístup k informacím o lékařských postupech u jednotlivých pacientů, včetně klíčových zdravotních záznamů, předepsaných lécích, hospitalizacích či potvrzeních o pracovní neschopnosti.

Poskytovatelé zdravotnických služeb a pracovníci veřejné správy budou moci využívat přístupu k informacím pacientů o souvisejících zdravotnických službách, například úhradách za léky, podrobnostech smluv se zdravotními pojišťovnami či účtování. Díky tomu budou mít poskytovatelé zdravotnických služeb, úředníci i pacienti kompletní přehled o historii a aktuálním stavu jednotlivých pacientů, což umožní zvolit nejlepší zdravotnický postup.

„Nejmodernější technologie použité při vývoji portálu nám umožní bezpečně shromažďovat a analyzovat zdravotnické informace, a používat je pro zlepšení péče o každého pacienta v Polsku,“ řekl Marcin Kedzierski, ředitel CSIOZ. „Zpracování dat bude probíhat s maximální přesností a v souladu s mezinárodními standardy.“

Nový systém zároveň splní požadavky Evropské unie týkající se dlouhodobého programu sociálně-ekonomických reforem (tzv. lisabonská strategie z roku 2000), který klade důraz na zvyšování informovanosti společnosti v rámci Evropské unie a prosazuje v ní mj. i užší spolupráci zdravotnických systémů členských států.

„Díky elektronickým zdravotním záznamům bude k dispozici nepřetržitý přístup ke kompletnímu přehledu o zdravotním stavu jednotlivých pacientů, což umožní jejich přesnější diagnózu i léčbu,“ řekl Pawel Czajkowski (foto), generální ředitel HP Polsko. „HP má bohaté zkušenosti se zaváděním a poskytováním elektronických zdravotnických systémů v řadě zemí Evropské unie. Odborné týmy HP díky tomu získaly jedinečné vědomosti a praxi, které nyní přispějí ke zlepšení zdravotnictví také v Polsku.“

HP bude výše uvedené služby poskytovat z centrály CSIOZ v polské Varšavě.

HP již pro CSIOZ vytvořilo několik pilotních zdravotnických projektů, včetně služby pro elektronické recepty (e-recepty).

Obchodní manažerkou SAS pro veřejný sektor se stala Markéta Douděrová

22.01.2013 Bez komentářů

Praha (22. ledna 2013)  – Společnost SAS, celosvětový leader v oblasti Business Analytics, se rozhodla více zaměřit na veřejný sektor.  Proto obchodní tým nově posiluje Markéta Douděrová, která bude na pozici obchodní manažerky řídit tým pro klienty z oblasti veřejného sektoru a státní správy.

Před příchodem do společnosti SAS působila Markéta Douděrová několik let ve společnosti Microsoft, kde se věnovala specifickým projektům a prodeji v oblasti státní správy. Cenné obchodní a prodejní zkušenosti získávala v průběhu své kariéry také ve společnosti XEROX Czech Republic a MobilKom, a.s.

„Společnost SAS výrazně roste a rozšiřuje své obchodní aktivity do nových oblastí. S tím roste i naše potřeba kvalitních a zkušených manažerů, mezi které Markéta Douděrová určitě patří,“ řekl Jan Medřický, generální ředitel SAS Institute ČR.

„SAS je v České republice dodavatelem řešení především v oblasti komerčních zákazníků. Celosvětově je však společnost SAS velmi úspěšná i ve veřejném sektoru. Proto mým hlavním cílem je, abychom tyto zkušenosti přenesli i na zákazníky veřejného sektoru na českém trhu a nabídli jim špičkové nástroje pro podporu manažerského rozhodování, pokročilé analýzy a zvyšování efektivity,“ uvedla Markéta Douděrová (foto), nová obchodní manažerka společnosti SAS pro veřejný sektor.

Markéta Douděrová je absolventkou M.B.A. studií na Czech  Management Institute Prague. Svůj volný čas dělí spravedlivě mezi rodinu a aktivní sportovní odpočinek -  lyžuje, hraje golf a je vyznavačkou vysokohorské turistiky.

Krajské ředitelství Policie Středočeského kraje uspoří čas a peníze díky řešení GFI FAXmaker

22.01.2013 Bez komentářů

Praha – 22. ledna 2013 – Společnost GFI Software, přední poskytovatel infrastruktury pro malé a středně velké podniky (SMB), ohlásila, že Krajské ředitelství Policie Středočeského kraje nasadilo GFI FAXmaker. Zákazník implementoval nový faxový systém s cílem zefektivnit komunikační procesy a očekává významné úspory, jak časové tak finanční. Zároveň může využívat spolehlivý a bezpečný komunikační kanál, který nutně potřebuje ke své každodenní práci.

Doposud Krajské ředitelství využívalo běžných faxových přístrojů, které začaly být v poslední době stále poruchovější a náhradní přístroje již nebyly dostupné. Faxování je stále velmi důležitou součástí procesů rutinní policejní práce, kterou nelze nahradit elektronickou poštou. Proto se zákazník rozhodl nahradit existující infrastrukturu spolehlivějším faxovým softwarem společnosti GFI Software. Řešení pracuje nad ISDN linkami, využívá faxovací karty Diva a dva servery s neomezenou licencí GFI FAXmaker, kterou v reálném provozu využívá více než 250 uživatelů.

Po uvedení automatizovaného řešení do provozu zaznamenalo Krajské ředitelství Policie Středočeského kraje úspory zejména časové, kdy nyní pracovníci úřadu nemusejí trávit spoustu času chozením k nejbližšímu faxu a čekáním, až se přístroj uvolní. Pracovník policie zprávu odešle na faxovací server a nemusí se o ni již dále starat, protože server ji poté automaticky odfaxuje. Obdobně každému pracovníkovi přijde příchozí faxová zpráva přímo do jeho e-mailu.

„Vedle prokazatelných časových úspor očekáváme také zvýšení produktivity v rámci naší organizace, což povede k efektivnějšímu fungování úřadu,“ řekl poručík Jakub Vinčálek (foto), tiskový mluvčí Krajského ředitelství Policie Středočeského kraje. „Po prokázání přínosů na Krajském ředitelství Policie Středočeského kraje zvažují implementaci GFI FAXmaker i další krajská ředitelství v České republice.“

„I v době e-mailové komunikace existují organizace, zejména státní a veřejné, které musejí část svých procesů stále podporovat faxovou komunikací,“ řekl Martin Říha (foto), ředitel pro strategii GFI Software. „Organizace jako Krajské ředitelství Policie Středočeského kraje potřebují spolehlivý a zabezpečený přenos informací, který nehrozí zavirováním a phishingovými útoky, neohrožuje bezpečnost počítačové sítě a vyhovuje náročným regulačním nařízením. Navíc, podle našich odhadů se při úrovni odesílání 100 faxů denně s řešením GFI FAXmaker ušetří v porovnání s manuálním faxováním až 1 milion Kč ročně.“

Aquasoft podpořil hladkou reorganizaci Celní správy ČR

14.01.2013 Bez komentářů

Praha 14. 1. 2013  - Změny v organizační struktuře Celní správy ČR, které byly provedeny na začátku tohoto roku, jsou pro Celní správu ČR plně srovnatelné se změnami, které byly spojeny se vstupem ČR do EU.  V  souvislosti s reorganizací bylo nutné provést také rozsáhlé úpravy klíčových provozních systémů včetně souvisejících podpůrných systémů a komponent. Projekt, jehož cílem bylo umožnit Celní správě ČR plynulý přechod na dvoustupňový systém řízení, realizovala Celní správa ČR ve spolupráci  se softwarovou firmou Aquasoft. Hlavní podmínkou bylo, aby celý projekt byl realizován s minimálními dopady na pracoviště s nepřetržitým provozem.

S příchodem nového roku Celní správa České republiky přešla na dvoustupňový systém řízení, díky kterému může pružně reagovat na aktuální situace v jednotlivých regionech vytvářením nebo rušením pracovišť.  Původní třístupňový systém řízení jí neumožnoval zajistit požadovanou dostupnost služeb a zároveň efektivně řídit náklady.  Přechod doporučovala i Světová banka ve svých závěrech. Novou organizační strukturu Celní správy České republiky tvoří Generální ředitelství cel, 14 krajských celních úřadů a Celní úřad se sídlem v Praze Ruzyni. Významným přínosem pro celní deklarantskou veřejnost je možnost řešit agendu na libovolném územním pracovišti spravovaném daným celním (krajským) úřadem.

Zásadní dopad měla reorganizace Celní správy na klíčové i podpůrné provozní systémy, do kterých bylo nutné novou organizační strukturu s dvoustupňovým řízením promítnout.  Nejdříve byla provedena analýza všech dotčených systémů a následně byly realizovány jejich úpravy.  Mezi dotčené systémy patří například Elektronický systém pro přepravu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, Systém pro správu spotřebních daní, Elektronické systémy pro režimy vývozu, dovozu a tranzitu.

Brig. gen. JUDr. Ing. Pavel Novotný (foto), generální ředitel, Generální ředitelství cel, o projektu řekl: „Klíčovým milníkem byla noc z 31. prosince 2012 na 1. ledna 2013, kdy Celní správa ve spolupráci s Aquasoftem provedla bezchybnou migraci databází dotčených systémů a instalovala modernizované aplikace. Migrace směla být zahájena nejdříve v 19 hodin a ukončena musela být nejpozději ve 4 hodiny. V půl třetí se nám podařilo zprovoznit první pracoviště Celní správy -  Celní úřad Ruzyně.  Do rána bylo připojeno dalších 103 oddělení v rámci 14 krajských pracovišť. Na straně Aquasoftu nám byl přidělen 14 členný realizační tým.“

Petr Franc (foto), MSc., MBA, generální ředitel, Aquasoft, doplnil: „Klíčovým bodem úspěchu bylo nepodcenění přípravné a analytické části projektu, v rámci které se nám podařilo v těsné spolupráci s Celní správou organizačně zajistit reálný harmonogram celého projektu včetně jeho kritické části – silvestrovské noci, kdy realizační týmy Celní správy a Aquasoftu společně prokázaly, že i náročné projekty v náročné době, jsou výzvou, které lze dostát.“

Řešení celní problematiky je nejvýznamnější odborností Aquasoftu. Kromě České republiky pracuje Aquasoft pro Celní správy v Turecku a Srbsku.

 

ICT Unie odmítá snahy o regulaci internetu

06.12.2012 Bez komentářů

Praha, 6. 12. 2012 – ICT Unie, sdružení firem z oboru informačních technologií a elektronických komunikací, s obavou sleduje snahy některých zemí a mezinárodních institucí o zavedení regulačních mechanismů omezujících svobodné prostředí internetu. Podobné změny budou zřejmě navrženy a projednány na Světové konferenci o mezinárodních telekomunikacích 2012 (WCIT-12), která se od 3. do 14. prosince koná v Dubaji. Proto je důležité, aby čeští zástupci na konferenci hlasovali proti změnám směřujícím k regulaci internetu, tedy kontrole jeho provozu, obsahu či poskytovaných služeb.

Konferenci pořádá Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), která je specializovanou agenturou Organizace spojených národů (OSN) pro informační a komunikační technologie, a zúčastní se jí delegace ze 193 členských zemí OSN. Ty budou hlasovat o novém Mezinárodním telekomunikačním řádu (ITR) a právě do něj hodlají některé země zahrnout i fungování – a regulaci – internetu. V některých případech jde o země s nedemokratickými režimy, které doufají, že tak získají účinnější možnosti pro omezování svobod občanů. Roli hrají i čistě ekonomické zájmy, v jejichž rámci by se do budoucna mohlo podařit patřičně „zdanit“ internetovou ekonomiku a zpoplatnit řadu služeb formou regulovaných propojovacích poplatků.

Před chystanými změnami varuje např. Evropský parlament, který 22. listopadu 2012 přijal rezoluci na toto téma. Vláda ČR již v září schválila usnesení, v němž českou delegaci na Světové konferenci o mezinárodních telekomunikacích zavazuje, že „nebude podporovat takové zásahy do znění Mezinárodního telekomunikačního řádu, jakými jsou cenová regulace odporující principům přijatým v rámci Evropské unie a regulace obsahu, … bude postupovat v souladu s výsledky koordinačních porad členských států Evropské unie“ apod.

„ICT Unie je přesvědčena, že v otázkách správy internetu je třeba před jakýmikoli legislativními regulačními opatřeními jednoznačně upřednostnit principy samoregulace založené na konsenzu zúčastněných subjektů. Tato zásada byla také nedávno na základě našeho návrhu zařazena do strategického materiálu Digitální Česko 2.0. Snahy o regulaci a kontrolu internetu odněkud ‚shora’ jsou vždy nebezpečné,“ prohlásil prezident ICT Unie Svatoslav Novák (foto).