Úspěšná Aimtec mise v Le Mans

Počet týmů na startu 600, počet závodníků 6 000, celkové umístění 444. místo
Le Mans, 1. července 2012 – Závod 24 hodin v Le Mans je legenda, ale zároveň také obrovská výzva. Letos se parta kolegů z Aimtecu rozhodla tuto výzvu pokořit a odjet slavný závod 24h Le Mans, jenom s malou obměnou sportovního náčiní – na inline bruslích. Pro všechny členy týmu to byla premiéra v podobném závodě. Akce byla úspěšná a tým nejenom že splnil své cíle, ale svým výsledkem v celkovém pořadí i předčil očekávání.

Start závodu s počtem týmů 600
Celý tým se po dlouhé, ale celkem klidné cestě do francouzského Le Mans ubytoval v závodním kempu, který se velmi brzy zaplnil do posledního místečka. Do závodu se totiž přihlásilo přes 600 týmů s celkovým počtem závodníků okolo 6 000! První příležitost poznat trať dostali závodníci v sobotu ráno na tzv. „Skater parade“, kdy si všichni poprvé projeli slavný okruh Bugatti circuit na bruslích. Každý si prožil nekonečné stoupání do Dunlop curves a následný sjezd a otestoval si kvalitu asfaltu. Pořadí na startu určil kvalifikační sprint, kde Ivan Martiška, Sales manager ve společnosti Aimtec, vyjel 265. místo.

Startovní procedura byla v klasickém „Le Mans“ stylu, kdy na jedné straně závodní trati ležely brusle, a z druhé strany vybíhali závodníci. „Start byl úžasný a měl elektrizující atmosféru,“ říká Petr Stejskal, týmový kapitán, a doplňuje: „Ve chvíli, kdy odstartujete a hodiny začnou odpočítávat 24 hodin, si teprve uvědomíte, že jste to opravdu dokázali – po půl roce příprav a plánování se to povedlo a tým Aimtecu odstartoval do slavného Le Mans“! Během prvních patnácti minut se nad okruhem přehnala přeháňka a pomyšlení na to, že by podobné počasí mohlo pokračovat dál, přinášelo většině týmu dost chmurné myšlenky. Naštěstí déšť skropil trať pouze jednou a tak mohla začít rutina, kdy si závodníci předávali štafetový kolík po cca 30 – 60 minutách jízdy po okruhu.

Neméně důležitý support
Jak se blížila noc (závod startoval v sobotu v 16:00), začaly se projevovat první známky únavy a „opotřebení“ organismu. Zde je nutné vyzdvihnout důležitou roli supportního týmu ve složení Sandra Follprechtová a Adéla Trdličková, které po celou dobu zásobovaly závodníky jídlem, pitím a hlavně dobrou náladou. Týmový fotograf Pavel Tomrdle plnil neméně důležitou roli, kdy vzpomínky z celého závodu zaznamenával na paměťovou kartu svého fotoaparátu. Noc byla krutá, ale také nádherná. „Ve 4 ráno jsem si myslel, že to opravdu nedáme“, říká Marek Šabatka, další týmový závodník, který pracuje v obchodním oddělení. „Spali jsme na zemi, ve spacáku byla hrozná zima a při minimu spánku už také sil ubývalo. Pak ale přišlo ráno, závod se přehoupl do druhé poloviny a já věděl, že už to prostě dojedeme“, dodává Marek Šabatka. Východ slunce na okruhu dojal i týmového kapitána Petra Stejskala: „Můj ranní stint mezi 4:00 a 5:15 byl jedním z nejkrásnějších. Kolem okruhu byl klid, počasí bylo příjemné a všechno se začalo postupně probouzet. Jelo se mi opravdu nádherně.“

Nedělní dopoledne se neslo ve smyslu udržení pořadí a postupného přiblížení se ke konci závodu. Support zásoboval závodníky stravou, která byla kombinována s iontovými nápoji a energetickými tyčinkami pro udržení náboje na zbytek závodu. Počasí naštěstí sportování přálo a kromě protivětru v některých částech trati bylo na závody ideálních cca 20 stupňů a polojasno. S blížícím se koncem závodu, se na tváře všech členů týmu dostávalo stále více úsměvů a na mysl více dojmů z toho, co opravdu dokázali. V neděli v 15:30 si štafetový kolík převzal naposledy Petr Stejskal, aby odjel poslední dvě zážitková kola, a lehce po 16:00 projel cílem tohoto neuvěřitelného závodu.

Celkové umístění – 444. místo
Tým Aimtec, složený z party kamarádů přes den sedících v kanceláři před obrazovkou počítače, dokončil závod 24 Heures Rollers na výborném 59. místě v kategorii (z celkem 100 týmů) a v celkovém pořadí se umístil na kulatém 444. místě (z celkem 625 týmů). Tento výsledek tak nejenže splnil očekávání v pořádku dojet, ale dokonce i předčil plány, protože tým tak porazil několik desítek dalších skupin složených i z více lidí. „Každé kolo jsem si opravdu užíval a občas se mi ani štafetu předávat nechtělo“, říká Ivan Martiška, který za tým odjel nejvíce kol. A tak i přestože žádný člen týmu neměl s podobným závodním nasazením žádnou zkušenost, podařilo se celý závod nejen připravit, ale nakonec také úspěšně dojet a výsledkem v celkovém pořadí i překonat původní očekávání. „Velký dík patří všem členům týmu, bez kterých by to nikdy nedopadlo. Absolvovat závod na trati, která znamená „svět“, bylo pro mě velkým snem a všem jsem moc vděčný za jeho splnění,“ říká Petr Stejskal. A co vymyslí tým příště? Kdo ví, nápadů je spousty… „Teď už ale víme, že to dokážeme!“

Foto 1 (zleva): Marek Šabatka, Adéla Trdličková (support), Petr Stejskal, Sandra Follprechtová (support), Ondřej Trdlička, Ivan Martiška, Jan Langmajer

Foto 2, 3: Start závodu, prostor kolem boxů

Foto 4: Petr Stejskal

Zdroj: www.aimtec.cz

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

By continuing to use the site, you agree to the use of cookies. more information

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close