Domů > Software > Strasti a slasti základních registrů v DEN D

Strasti a slasti základních registrů v DEN D

KOMERČNÍ SDĚLENÍ – Předkladatelé zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech jistě předpokládali, že nesou do Vlády silně výbušný materiál se záměrem vytvořit centrální registry veřejné správy, které by řešily dosavadní potíže související s nejednotností, multiplicitou a neaktuálností klíčových databází. Jeho explozivní sílu a dosah zřejmě tušili jen velmi mlhavě. Sama myšlenka je chvályhodná a převratná, její realizace je však chvályhodná o podstatně méně. Z hektického shonu posledních týdnů a měsíců je zřejmé, že ti, kteří by měli projekty ZR držet pevně v rukou, spíš doufají, že se rozjetý kolos podaří udržet v běhu alespoň přibližně správným směrem. Z jejich pohledu se jistě zdá, že se kritické datum 1.7.2012, kdy mají Základní registry (ZR) začít poskytovat referenční údaje o obyvatelích a firmách, přiblížilo rychlostí světla.

Se značně smíšenými pocity jejich počínání sledují další dva početné tábory aktérů. V prvním jsou úředníci státní správy, kterým se v pondělí 2.7. od základů změní svět tak zásadním způsobem, že si to mnohdy ani nejsou ochotni představit. Přitom úroveň jejich informovanosti je v mnoha směrech velmi vágní a nelze se divit, že den D očekávají s velmi smíšenými pocity.

V těsné symbióze vedle nich nervózně přešlapují aktéři z druhého tábora – dodavatelé informačních systémů, kteří se více či méně úspěšně snaží zhostit úlohy prostředníka mezi rukou úředníka a datovým úložištěm Základních registrů. Ani oni nemají na růžích ustláno. Gigantické zpoždění, které nabraly některé dílčí projekty díky nejrůznějším administrativním průtahům, a následné disproporce v jejich harmonogramech způsobují, že vývojářská dokumentace, možnost testování a technická podpora při jejich konání – tedy příprava agendových informačních systémů (AIS) na komunikaci se ZR – je zcela neadekvátní rozsahu a důležitosti projektu, pro jehož dopad se jen obtížně hledá paralela v celosvětovém měřítku. Připočteme-li administrativní zmatky s připojováním agend, lze očekávat, že připravenost systémů i úřadů bude nedostatečná.

Jediní, kdo zůstávají v těchto dnech v klidu, jsou sami občané, pro jejichž budoucí blaho Základní registry vznikají. Záměrem projektu je významně zjednodušit komunikaci mezi občanem a úřadem. Občané jako jediní totiž většinou netuší, co všechno pro ně může spuštění registrů znamenat. Patrně spoléhají na to, že se národ Švejků s humorem sobě vlastním přenese přes situace, které si lze nyní jen obtížně představovat a které mohou svými důsledky řádově převyšovat dopady ostatních mediálně proslavených průšvihů IT projektů státní správy posledních měsíců.

Pojďme se podívat, co nás může po 1.7. čekat:
1. Pro úřady, které v tichosti víceméně jenom z povzdálí sledovaly, co se bude dít, se toho moc nezmění. Dál budou po občanech a firmách vyžadovat papírové žádosti s nadbytečnými údaji a dál budou vyžadovat různá potvrzení a doložení všeho možného. Budou spoléhat na to, že bude chvíli trvat, než osvěta mezi občany přivede první „aktivisty“, kteří se začnou domáhat svých zákonných práv a odmítnou dokládat údaje, které si má úředník zjistit ze zákona přes systém Základních registrů. Pak samozřejmě začne Velký třesk i u těchto úřadů, ale je pravděpodobné, že tou dobou už budou cesty k Registrům prošlapané a dětské nemoci vyléčené.

2. Aktivnější úřady, které se pokusily napojení svých agendových systémů do ZR realizovat, čeká několik postupných subvariant:

a. Vzhledem k prakticky nulové možnosti otestovat komunikaci AIS s Informačním systémem základních registrů je dost pravděpodobné, že jen máloco bude fungovat hned napoprvé už na úrovni komunikace se službami ISZR. Takže se bude postupovat postaru a bude se doufat, že se vše odladí dřív, než dorazí „aktivisté“.

b. Pokud bude vše fungovat správně na úrovni komunikace, je velmi pravděpodobné, že dalším krokem bude hluboký ponor do bažiny nepřesných a neúplných dat. S tím musí počítat nejen systémy na technologické úrovni, ale musí na to být připravené i procesy samotného úřadu. Situace, že žádost je předložena v pořádku, ale data v Registrech v pořádku nejsou, je pro ně totiž něco úplně nového. Samočisticí mechanismy navržené architekty ZR sice postupem času změní bažinu nepřesných dat v křišťálově čistý pramen dat přesných, ale kdo si troufne odhadnout, jestli to bude za měsíc nebo za deset let?

c. Další překážkou v cestě může být adopce nových procesů na straně úředníka, což samo o sobě může vydat za samostatnou kapitolu, protože se přece jedná o „ten nešťastný lidský faktor“. A že těch nových procesů nebude málo – bude potřeba vypořádat se např. s:

i. ověřováním údajů v ZR (včetně řešení mnohoznačností, apod.),
ii. zpochybněním dat v ZR na základě údajů poskytnutých občanem,
iii. řešením změn referenčních údajů oprávněným provedených editorem,
iv. řešením zpochybnění, pokud já jsem editorem zpochybněného údaje,
v. editací údajů v Registrech, pokud jsem jejich editorem.

d. Teprve pak dochází ke stavu, kdy AIS správně komunikuje s ISZR, zpátky se vrací validní referenční údaje, úředník si s nimi ví rady a přichází blaho občana.

3. A pak tu máme nejaktivnější úřady, které se litery zákona chopily do důsledku a „zadrátovaly“ Základní registry tak napevno do svých agendových systémů, jak jen legislativa žádá. Tady může vedle variant a. až d. z předešlého odstavce nastoupit ještě varianta e., kdy úřad přestane fungovat úplně z důvodu jakékoliv nepřipravenosti systému ZR. Každý takto „aktivní“ úřad se stane zdrojem nadměrného stresu pro vlastní úředníky a vděčným tématem pro média – zejména v případě, pokud se bude jednat o některý celostátně užívaný systém. Lze jen doufat, že takto aktivních bude jen naprosté minimum úřadů a ostatní si ponechají zadní vrátka v podobě papírového vyřizování agend otevřená.

Zavedení Základních registrů do praxe bude dlouhý, velmi dlouhý proces. Srovnejme složitost ZR s jiným projektem oranžového panáčka eGONa – datovými schránkami a dobou jejich uvádění do běžného života. Je zřejmé, že se k očekávanému blahu občana bude projekt probojovávat ještě několik let. Navíc je nutné pečlivě hlídat, aby myšlenka poměrně komplikovaného vnitřního uspořádání ZR, které má zabránit vzniku obávaného Velkého bratra, nebyla zašlapána do země nejrůznějšími provizorními opatřeními (typu „obecná agenda“) hekticky přijímanými pět minut před spuštění ostrého provozu z důvodu nepřipravenosti některých klíčových komponent systému (matice práv a oprávnění). Od těchto nesystémových provizorií je k B. B. jen krůček – někdy je stačí pouze v tichosti ponechat v provozu i v době, kdy už nejsou potřeba. Držíme palce, ať se vše podaří, protože pak nepřijdou nazmar gigantické sumy finančních prostředků a státní správa se posune o pořádný kus blíž kýženému stavu – skutečné službě pro občany.

Společnost Aquasoft působila do září 2011 jakožto architekt na klíčové části Základních registrů – projektem vnějšího komunikačního rozhraní registrů, známého pod názvem Informační systém základních registrů. V současné době působí v řadě projektů při implementaci komunikace konkrétního agendového systému se systémem Základních registrů.

Autor: Jaromír Luhan, Senior business consultant